Přístup pouze pro přihlášené
Již jsem se v minulosti registroval(a) a znám své
přihlašovací údaje.
Nejsem registrován(a).
Česká společnost má za sebou desítky let života v diktaturách, ale navzdory této zkušenosti jako by se z ní vytrácelo vědomí, že demokracie a svoboda není samozřejmost, že je třeba ji chránit. Právě proto vznikl v roce 2005 projekt Příběhy bezpráví, který žákům a studentům dobu nesvobody přibližuje.
Moderní československé dějiny byly poznamenány hned dvěma totalitními režimy. Nacismus vystřídalo dlouhé období komunistické diktatury, které mělo několik etap. Jednou z nich je ve výuce často opomíjená normalizace, tj. období po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Toto období charakterizovalo odstranění liberalizace režimu z dob pražského jara, čistky v komunistické straně, propouštění ze zaměstnání, obnovení cenzury, zrušení mnoha zájmových a politických sdružení a organizací a další represivní opatření. Prostřednictvím nabízených filmů můžete žákům (nebo spolužákům) přiblížit atmosféru této „šedivé” doby a seznámit je s občanskými iniciativami, jako byla Charta 77. V připravených lekcích naleznete řadu aktivit a doprovodných materiálů, které vám pomohou toto téma zpřístupnit i současné mladé generaci.
V čem byla škola rodičů dnešních žáků jiná? Jak komunistická diktatura zasahovala do života dětí a jaké volby doba normalizace přinášela? Jaké chování se očekávalo a jak si režim u svých občanů vynucoval loajalitu? Jak děti trávily volný čas? Dalo se žít bez internetu?
Radek Beran / Česká republika / 2013 / 42 min.
Snímek Normalizační loutka se na dobu normalizace dívá dětskýma očima. Přibližuje svět školy, betonových hřišť a pionýrských schůzek, svět, který trestá každé vybočení z řady. Hlavní postava filmu má k hrdinství daleko, a tak volby, které v průběhu života činí, nejsou vlastně žádnými skutečnými volbami. Jako mnozí další i ona se stává šedou myší.
Aktivita: Profil loutky aneb jak přežít normalizaci
Aktivita žákům umožní pochopit život v normalizační společnosti. Rozkryje jim možné modely chování, prostřednictvím nichž se s danou dobou a jejími direktivy lidé vyrovnávali. Pomůže jim tyto modely kriticky zhodnotit a zaujmout k nim vlastní stanovisko, které si budou schopni argumentačně obhájit. Aktivita žákům může pomoci identifikovat pozůstatky „normalizačního chovaní“ v dnešní společnosti.
Informační texty: Otázky a odpovědi
Lidský příběh: (Mé) Husákovy děti, příběh Jarmily Johnové
Historický pramen: Epizoda Výprava za světlem z televizního cyklu pro mateřské školy, Co to dneska slavíme? (1980)
Chcete-li, můžete si zobrazit plnou verzi lekce.
Snímek Normalizační loutka se na dobu normalizace dívá dětskýma očima. Přibližuje svět školy, betonových hřišť a pionýrských schůzek, svět, který trestá každé vybočení z řady.
Mělo smysl v době normalizace projevovat nesouhlas s vládnoucím režimem? Jak proti totalitnímu režimu na sklonku normalizace bojovali mladí lidé? Kdo se podílel na zhroucení komunistického režimu v Československu? V čem se důstojníci StB podobali svým předchůdcům z 50. let? Dokážeme se vyrovnat s minulostí?
Karel Strachota / Česká republika / 2012 / 38 min.
Dokumentární film Karla Strachoty, který vznikl v produkci neziskové organizace Člověk v tísni, se zaměřuje především na mladé lidi, jimž chce zprostředkovat temnou normalizační dobu, praktiky StB a působení disentu. Snímek vypráví příběh vzniku manifestu a popisuje důsledky, které měl především pro iniciátora Petra Placáka. Autoři kombinují dobové záběry a materiály s hranou rekonstrukcí tehdejších událostí. Vizuálně atraktivní pojetí podtrhuje dynamický střih a originální hudba.
Aktivita: Palachův týden – 15. leden 1989
V aktivitě budou žáci analyzovat dobové záběry a diskutovat o paralelách mezi Palachovým týdnem a listopadem 1989.
Informační texty: Otázky a odpovědi
Lidský příběh: Příběh Petra Placáka
Historický pramen: Rozhodnutí Národního výboru hl. města Prahy o vině Petra Placáka vůči veřejnému pořádku z 26. 1. 1989
Chcete-li, můžete si zobrazit plnou verzi lekce.
Dokumentární film vypráví příběh vzniku manifestu Českých dětí a popisuje důsledky, které měl především pro iniciátora Petra Placáka.
Jak pracovala obávaná Státní bezpečnost? S jakými motivy lidé vstupovali do StB? Jaké byly nejčastější motivy jejich kolaborace? Jak StB zasahovala do života občanů Československa? Mají spolupracovníci pravdu, když tvrdí, že „nikomu neublížili“?
Pavel Křemen / Česká republika / 2011 / 43 min.
Odhaduje se, že v době komunismu spolupracovalo se Státní bezpečností (StB) v nějaké formě až dvě stě tisíc lidí. Jak je možné, že se řadoví občané v takovém množství zaprodávali zločinnému režimu? Jaké byly nejčastější motivy jejich kolaborace a jak své jednání hodnotí s odstupem let? Na tyto a další otázky se pokouší nalézt odpověď film Pavla Křemena. Vedle bývalých spolupracovníků v něm vypovídají i samotní bývalí důstojníci StB, kteří konfidenty verbovali a následně řídili. Každý se ke své minulosti staví po svém – ale většina z nich ve filmu alibisticky prohlašuje, že vědomě „nikomu neublížili“.
Aktivita: Opravdu nikomu neublížili?
Aktivita vede žáky ke kritickému pohledu na činnost příslušníků StB a k posouzení dopadu na oběti jejich zájmu. Žáci se zamýšlejí nad metodami, které používali příslušníci StB. Hledají možná řešení k nápravě činů, které se již nedají vrátit.
Informační texty: Otázky a odpovědi
Lidský příběh: Rozhovor se Zdenou Tominovou o rodinném životě pod tlakem StB.
Historický pramen: Estébácké přepadení Ziny Freundové.
Chcete-li, můžete si zobrazit plnou verzi lekce.
Dokumentární film o fenoménu udavačství. Jaké byly nejčastější motivy kolaborace a jak své jednání hodnotí lidé, kteří kolaborovali s režimem s odstupem let?
Děkujeme vám všem, kteří prostřednictvím našeho portálu přinášíte do tříd důležitá a mnohdy opomíjená témata. Které lekce jsou mezi TOP10? Jaká témata jsou nejoblíbenější? A co dalšího chystáme? Přečtěte si vše o milionu přehrání v našem článku.