Přístup pouze pro přihlášené
Již jsem se v minulosti registroval(a) a znám své
přihlašovací údaje.
Nejsem registrován(a).
Česká společnost má za sebou desítky let života v diktaturách, ale navzdory této zkušenosti jako by se z ní vytrácelo vědomí, že demokracie a svoboda není samozřejmost, že je třeba ji chránit. Právě proto vznikl v roce 2005 projekt Příběhy bezpráví, který žákům a studentům dobu nesvobody přibližuje.
Připravili jsme si pro vás téměř 80 lekcí s tématem moderních československých dějin.
Odpovědi naleznete v přehledném „výukovém plánu“ KROK ZA KROKEM. V každém tematickém okruhu vám nabízíme tři úrovně s materiály vybranými na základě zkušeností vyučujících.
Jako novinku jsme do výukových materiálů zařadili Lidský příběh. Jedná se o autentický příběh člověka z daného období moderních dějin. Těchto pamětníků bohužel ubývá a nemohou žáky osobně navštěvovat ve školách. Díky těmto materiálům můžete svým žákům přiblížit výjimečné a leckdy málo známé osobnosti českých dějin.
Ve dvacátém století žili naši předkové v několika státních útvarech. Zprvu byli obyvateli mnohonárodnostní říše rakousko-uherské, pak moderní demokratické republiky a později bohužel zažili i dva totalitní režimy – nacistický a komunistický.
Filmy a aktivity, které vám v tomto bloku nabízíme, se vážou k československé první republice let 1918–1938. Na troskách monarchie vznikla parlamentní republika, která musela odolávat velmi nepříznivým okolnostem včetně světové hospodářské krize a nástupu nacismu. Filmy, které vám v jednotlivých lekcích nabízíme, pomohou vašim žákům poznat hlavní aktéry a události této doby.
Chcete ve zkratce přiblížit okolnosti rozpadu Rakouska-Uherska v kontextu I. světové války a zrod Československa jako moderní demokratické republiky? Představit svým žákům významné osobnosti, které pracovaly na domácím poli či v zahraničí na přípravách vzniku samostatného státu? Ukázat jim, jak probíhalo budování nového demokratického státu, a přivést je k zamyšlení nad otázkou, zda lze na tradice, které byly tehdy započaty, v dnešní době navázat?
Den, kdy vzniklo Československo (28. říjen 1918)
Krátká filmová koláž dobových záběrů a fotografií s komentářem, který shrnuje zásadní události vedoucí k vyhlášení samostatného Československa.
Kdo byl Tomáš Gariggue Masaryk a jaký je jeho odkaz? V čem jsou některé jeho postoje a názory dnes stále aktuální? Jak ovlivňovaly dramatické dějinné události jeho soukromý život? Proč byla jeho pozice v období první republiky zcela výjimečná? Z jakých příčin chtěli vzpomínku na TGM vymazat nacisté a později také komunisté?
TGM Osvoboditel
Dokument přibližuje život filozofa, politika a prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Moderní československé dějiny byly poznamenány hned dvěma totalitními režimy. Období prvního z nich, nacismu, je popsáno ve všech učebnicích dějepisu. Téma genocidy, kterou nacisté za války promyšleně plánovali a uskutečňovali, je bohužel často vnímáno odosobněně jako statistika dat a počtů obětí. Filmy, které vám v lekcích k tématu 2. světové války a holocaustu nabízíme, zachycují příběhy konkrétních lidí, jejichž osudy nacismus zasáhl. Doprovodné aktivity vám pomohou vcítit se do prožitků konkrétních lidí a prostřednictvím doplňujících archivních materiálů pochopit toto tragické období v souvislostech.
Co se změnilo po nástupu Adolfa Hitlera v Německu a jaký to mělo vliv na dění v tehdejším Československu? Do jaké situace se dostali po okupaci Československa Židé? Které každodenní skutečnosti se začaly velice rychle proměňovat? Co bylo Židům zakazováno a proč? Jak takovou proměnu světa dospělých vnímaly děti?
O zlém snu
Dokumentární film zprostředkovává životní příběh ženy, jejíž osud tragicky poznamenal holocaust a která v dětství prošla Terezínem i vyhlazovacím táborem Osvětim-Birkenau.
Z jakých důvodů odcházeli mladí muži po okupaci Československa za hranice vlasti? Jakým způsobem se mohli zapojit do boje proti nacistickému Německu? Co prožívali během vzdušných soubojů i ve chvílích odpočinku? Jak se odvíjely osudy těchto válečných hrdinů po skončení války a návratu do vlasti? Proč tito stateční muži tak vadili komunistům a z jakým represím byli za jejich režimu vystaveni?
Nebe nad Evropou
Dokumentární snímek vzdává hold odvaze a hrdinství mužů, kterým se podařilo odjet do Anglie a ve službách Britského královského letectva bojovali proti nacistům.
Přemýšleli jste někdy o tom, proč se lidské rasy klasifikují a popisují vědeckými metodami? Jak se náhled na člověka proměnil v 19. století v důsledku aplikace Darwinových poznatků na lidskou společnost? Co tvrdili zastánci tehdy módní eugeniky a jak jejich pseudovědecké závěry později ovlivnily nacistickou praxi rasové hygieny? K jakým hrůzným důsledkům je dovedli nacisté během své plánované genocidní politiky vůči Židům, Romům, mentálně či fyzicky postiženým lidem? Jak se takovému zneužití lékařské vědy brání dnešní svět?
Eugéniové
Eugenika měla zkoumat metody vedoucí k dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka. Nacisté dovedli eugeniku až k hrůzné dokonalosti.
Po pádu nacismu a skončení druhé světové války neobyčejně vzrostl vliv československých komunistů, které cíleně podporoval vůdce Sovětského svazu Stalin. Mnoho lidí v poválečné euforii uvěřilo jejich velkorysým slibům. Komunisté systematicky pracovali na oslabení demokracie s cílem zcela ovládnout stát a přebudovat jej po sovětském vzoru. To se jim v únoru 1948 skutečně podařilo. Svůj podíl na tom měla i nerozhodnost tehdejších demokratických politiků. Začalo dlouhých čtyřicet let komunistické diktatury. Nejtragičtějším obdobím byla především 50. léta 20. století, poznamenaná honem na „třídní nepřátele“, zestátňováním majetku a zabíráním soukromé půdy, natažením drátů na hranicích, inscenovanými politickými procesy, mnohaletými žaláři, pracovními tábory a popravami nevinných.
Proč režim uvěznil své občany ve vlastní zemi za ostnatými dráty? Čeho konkrétního se lidé v komunistickém Československu báli, co jim chybělo? Jaké důvody je přiměly odejít z vlasti a proč takové rozhodnutí znamenalo v tehdejší době obrovské riziko?
Příběhy železné opony: Dráty, které zabíjely
Platnost československých pasů zrušili komunisté hned po převzetí moci v roce 1948. Mnoho lidí však přesto neztratilo odvahu odejít za politickou svobodou.
Jakými způsoby komunistická propaganda cíleně měnila myšlení lidí? Proč jí někteří zcela podléhali a jiné odpuzovala? Co sledovali komunisté tím, že právě církev postavili do role hlavního „ideologického“ protivníka režimu? Co o nich a jejich ideologii vypovídá naprostá neúcta k člověku a lidskému životu?
Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení
Krátký snímek z roku 1950 o tzv. číhošťském zázraku je ukázkou toho, jakým způsobem fungovala propaganda komunistického režimu v Československu.
Přemýšleli jste někdy o tom, proč komunisté využívali tak nelidských metod k tomu, aby člověka zlomili? Co zažívali během zatčení, výslechů a později ve vězeních či táborech lidé, kteří stáli režimu v cestě? Jak se s těžkou životní situací vyrovnávali jejich rodiny? Za co bychom měli politickým vězňům komunistického režimu poděkovat?
Ztráta paměti – Žalář je čest, ne ponížení…
Dokument je věnován všem politickým vězňům komunistického Československa. Počet obětí komunistického teroru v letech 1948 až1989 je děsivý. Popraveno bylo 241 politických vězňů.
Moderní československé dějiny byly poznamenány hned dvěma totalitními režimy – nacismem a čtyřicet let trvající komunistickou diktaturou. Po krutých padesátých letech se začaly poměry v Československu částečně uvolňovat. Lidé nežili v demokracii, jakou známe dnes, byly to spíše určité demokratizační tendence – začaly v 60. letech 20. století a vyvrcholily přijetím programu tzv. socialismu s lidskou tváří, který odstartoval pražské jaro. Bohužel všechny demokratizační snahy definitivně přerušila okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Jak tato okupace probíhala? Jaký vliv měla na život obyčejných lidí? Jak se zachovala tehdejší politická reprezentace? Odpovědi na tyto otázky vám předkládáme v následujících lekcích, které se zabývají naší nedávnou minulostí.
Co se stalo 21. srpna 1968? Jaké měli okupanti plány, proč plány selhaly a jak potom improvizovali? Jak na okupaci reagovaly špičky komunistické strany a veřejnost? Byla to okupace nebo „bratrská pomoc"? V čem byly dny po 21. srpnu pro účastníky nezapomenutelné? Jak o invazi referovala svobodná a nesvobodná média?
Filmový týdeník č. 35/1968
Filmový týdeník s dobovým komentářem přibližuje s mrazivou autenticitou jednu z nejtemnějších nocí v dějinách naší vlasti i následné střety okupačních vojsk s obyvateli Prahy.
Jak společnost reagovala na upálení Jana Palacha? Chápali jeho čin? Co prožívali? Uvědomovali si pozvolný návrat nesvobody? Měla Palachova oběť smysl?
Ticho
Po smrti Jana Palacha složil Bohdan Mikolášek píseň Ticho, která odrážela pocity a nálady lidí v tehdejším Československu. Milan Peer píseň doprovodil silně emotivními záběry z Palachova pohřbu.
Co se odehrálo po 21. srpnu 1968 v naší obci? Jak lidé vzpomínají na rok 1968? Zachovaly se kromě vzpomínek nějaké fotografie? Kde pátrat po minulosti obce a koho se máme zeptat?
Jak se dělá projekt Naše okupace
Krátký sestřih rozhlasového vysílání a fotografií ze srpna 1968. Autentické dobové fotografie jsou doprovázeny prohlášením sovětské agentury TASS.
Moderní československé dějiny byly poznamenány hned dvěma totalitními režimy. Nacismus vystřídalo dlouhé období komunistické diktatury, které mělo několik etap. Jednou z nich je ve výuce často opomíjená normalizace, tj. období po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Toto období charakterizovalo odstranění liberalizace režimu z dob pražského jara, čistky v komunistické straně, propouštění ze zaměstnání, obnovení cenzury, zrušení mnoha zájmových a politických sdružení a organizací a další represivní opatření. Prostřednictvím nabízených filmů můžete žákům (nebo spolužákům) přiblížit atmosféru této „šedivé” doby a seznámit je s občanskými iniciativami, jako byla Charta 77. V připravených lekcích naleznete řadu aktivit a doprovodných materiálů, které vám pomohou toto téma zpřístupnit i současné mladé generaci.
V čem byla škola rodičů dnešních žáků jiná? Jak komunistická diktatura zasahovala do života dětí a jaké volby doba normalizace přinášela? Jaké chování se očekávalo a jak si režim u svých občanů vynucoval loajalitu? Jak děti trávily volný čas? Dalo se žít bez internetu?
Normalizační loutka
Snímek Normalizační loutka se na dobu normalizace dívá dětskýma očima. Přibližuje svět školy, betonových hřišť a pionýrských schůzek, svět, který trestá každé vybočení z řady.
Mělo smysl v době normalizace projevovat nesouhlas s vládnoucím režimem? Jak proti totalitnímu režimu na sklonku normalizace bojovali mladí lidé? Kdo se podílel na zhroucení komunistického režimu v Československu? V čem se důstojníci StB podobali svým předchůdcům z 50. let? Dokážeme se vyrovnat s minulostí?
České děti
Dokumentární film vypráví příběh vzniku manifestu Českých dětí a popisuje důsledky, které měl především pro iniciátora Petra Placáka.
Jak pracovala obávaná Státní bezpečnost? S jakými motivy lidé vstupovali do StB? Jaké byly nejčastější motivy jejich kolaborace? Jak StB zasahovala do života občanů Československa? Mají spolupracovníci pravdu, když tvrdí, že „nikomu neublížili“?
Nikomu jsem neublížil
Dokumentární film o fenoménu udavačství. Jaké byly nejčastější motivy kolaborace a jak své jednání hodnotí lidé, kteří kolaborovali s režimem s odstupem let?
Konec vlády československých komunistů, která měla být dle jejich prohlášení „na věčné časy“, přinesla až sametová revoluce. Pro současnou mladou generaci jsou události dramatického roku 1989 u nás i ve světě už jen dávnou historií. Nenechte to tak a seznamte žáky vaší školy s atmosférou listopadových dní a s hlavními aktéry politického převratu, který pro naši zemi znamenal po dlouhých čtyřiceti letech návrat k demokracii. Jak řekl americký filozof španělského původu George Santayana: „Kdo nezná svoji minulost, je odsouzen ji opakovat.“
Jak poslední rok komunistické diktatury mohl prožívat tehdejší středoškolák? S jakými nástrahami režimu musel počítat? Jak vnímal svět kolem sebe? Co vedlo k pádu komunistického režimu v Československu? Co předcházelo 17. listopadu 1989?
<span id="0"></span>1989: Z deníku Ivany A.
Originální filmová výpověď o době před 30 lety, obohacená animacemi a výraznou hudbou, je určena zejména mladé generaci.
Jaká životní přání měli mladí lidé na sklonku vlády komunistů v Československu? Co považovali za správné, co kritizovali? Jak trávili volný čas? Byli spokojeni s politickým režimem a stavem společnosti? V čem se jejich pohled na svět lišil od současnosti?
Největší přání 1989
Jaká měli největší přání mladí lidé v Československu v roce 1989? A co jim v té době nejvíce vadilo? Sestřih dokumentu Jana Špáty hledá odpovědi na tyto a další otázky.
Jakými změnami prošla naše země v prvních měsících po sametové revoluci? Jak se proměnila role prezidenta republiky, práce jeho kanceláře a jakou roli v tom sehrála výrazná osobnost dramatika, disidenta a politického vězně Václava Havla? Čeho chtěl v domácí i zahraniční politice dosáhnout a jak se mu podařilo konkrétní vize naplnit?
Václav Havel, Praha – Hrad
Snímek se kromě politických událostí věnuje také osobním příběhům Václava Havla a lidí z jeho okolí, kteří přinesli do uzavřeného prostředí Pražského hradu jistou neformálnost a otevřenost.
Děkujeme vám všem, kteří prostřednictvím našeho portálu přinášíte do tříd důležitá a mnohdy opomíjená témata. Které lekce jsou mezi TOP10? Jaká témata jsou nejoblíbenější? A co dalšího chystáme? Přečtěte si vše o milionu přehrání v našem článku.