Učíme s filmem na odborné škole nebo učilišti

Just Eat It

obor: Kuchař/Číšník, Stolničení a další gastro obory   

Promítněte žákům film Just Eat It o manželském páru, který se zapojil do zajímavého experimentu a rozhodl se mapovat plýtvání potravinami. Vyzkoušejte si připravené aktivity a mluvte o tom, jak se nakládá s jídlem v provozovnách, kam chodí žáci na praxi nebo jak využít lokální a sezónní potraviny při práci. Vymyslete společně příklady jak omezit plýtvání a vzbuďte u nich zodpovědnost za životní prostředí.

téma: plýtvání potravinami, lokální produkty

Aktivita: Je to na nás

Plná verze lekce

Zkušenost z praxe:

Filmy využívám ve výuce občanské výchovy, tentokrát jsme se ale po dohodě s vyučujícím rozhodli jej využít tematicky v rámci odborné výuky. Šlo o menší skupinu učňů 2. ročníku oboru Kuchař/číšník a  Stolničení, chlapecký kolektiv, který doposud neměl zkušenosti s projekcí dokumentárního filmu.

Nejprve jsme si promítli dokument, pak jej reflektovali a na základě zhlédnutého diskutovali, jak my sami můžeme přispět k omezení plýtvání. Studenti nejprve reagovali slabě, ale velmi ožili, když se debata zaměřila na jejich konkrétní zkušenosti. Diskutovali jsme, jak se nakládá se zbylými potravinami tam, kde mají praxi (školka, restaurace…); debatovali jsme také o tom, jak významné je využívat lokální a sezonní potraviny např. při přípravě ve škole hodnocených menu.

Potvrdila jsem si tak, že je zaujme mnohem víc problém konkretizovaný v podmínkách, které znají, než představený jako „problém globální“. Studenti byli velmi překvapení, když viděli, kolik souhrnně se toho vyhodí, co je možné spatřit v kontejnerech a co a na základě jakých kritérií se vyhodí. Velký účinek mělo vidět důsledek (kontejnery plné nepoškozeného jídla), protože vyhazování jídla je zkušenost v podstatě každého kuchaře. V debatě jsme si vysvětlili český přesah, tedy že se to neděje jen „někde v Americe“, že v kontejnerech u obchoďáků u nás je možné vidět něco stejného.  Mezi silné momenty patřilo, když na obrazovce jely kalkulace toho, kolik peněz dvojice ušetřila, kolik procent energie jde na výrobu vyhozených potravin, kolik vody se spotřebuje v porovnání se sprchováním atd. Ekonomické a racionální argumenty se u studentů ozývaly často, etické vlastně vůbec.

Využila jsem tématu a na konci se studenty mluvila o aplikacích, které se snaží propojit restaurace, výdejny jídla a obchody se sociálními zařízeními, jako jsou azylové domy, potravinové banky atd. I tato debata byla celkem živá.

Barbora Matiášová, Soukromá podřipská střední odborná škola a střední odborné učiliště, Roudnice nad Labem

 

Farídulláh má dnes volno

obory: Zedník, Stavební práce a další

Jak se vyrábí cihly v Afghánistánu? Porovnejte s výrobou cihel u nás, srovnejte technologické postupy, ale především seznamte žáky s osudem jedenáctiletého kluka, jehož snem je chodit do školy, ale už pátým rokem jsou jeho pracovními nástroji lopata a dřevěné kolečko v místní cihelně. Propojte tak výuku odborného předmětu s tématem dětské práce a pracovními podmínkami v rozvojové zemi a diskutujte s žáky o významu vzdělání z hlediska kvality budoucího života.

 

téma: výroba cihel, pracovní podmínky v rozvojové zemi, dětská práce

 

Aktivita: I.N.S.E.R.T

Plná verze lekce

ZKUŠENOSTI Z PRAXE:

Film jsem zařadil do předmětu Materiály pro žáky oboru Zedník, jde o chlapecký kolektiv, na škole jsou druhým rokem. Videa při odborné výuce používáme pravidelně, ale jde o videa zaměřená na výrobu stavebních materiálů nebo technologické postupy. Poprvé měli možnost sledovat dokumentární film s příběhem.

Hodinu jsme začali sledováním videa současné výroby pálených cihel v plně automatizovaném podniku Heluz. Na začátku hodiny jsem uložil žákům úkoly vztahující se k videu – měli zjistit vstupní suroviny pro výrobu cihel; počet lidí, kteří pracují ve výrobní hale; základní výrobní postupy.

V další hodině jsme se podívali na film, který se odehrává v cihelně v Afghánistánu. Když jsem žákům řekl, že se podíváme na to, jak se vyrábí cihly v Afghánistánu, viděl jsem ten úlek nebo podivení na některých tvářích.

Žáky jsem požádal, aby nejen sledovali rozdílný postup ve výrobě cihel, ale současně i prostředí a postavy a zaznamenali si, co je nejvíce zaujalo (!), co se jim líbilo (+) a naopak co se jim nelíbilo (-). Úkoly vždy zapíšu v bodech na tabuli a po žácích požaduji jen reakce, odpovědi. Mohou si dělat poznámky na papír.

Film vyvolal v žácích emoce a začali sami bez vyvolání říkat své dojmy. Byla to úžasná reflexe, cítil jsem, že děj filmu je vtáhnul. Zaznělo například: „Já bych mu rozbil hubu“ (směrem k předákovi) nebo „Ty jo, to je jak ve vězení.“.  Po mé otázce na pozitivní věci několikrát opakovaně zaznělo, jak „hezky“ šlechetně se Farídulláh chová k ostatním lidem v cihelně. „To je hezký, že jim dal chleba, i když neměli peníze“, nebo „To bylo dobrý, že vzal ty ségry na ty koláče.“ Protože kluci mají vždy týden praxi a týden školu a už ví, co je to dělat na stavbě, tak ocenili i jak tvrdě pracoval: „Tak ten toho uveze“ (Fariduláh a kolečko naložené hlínou). Ostatní pokývali hlavou a usmáli se. Pro mě osobně jde ve filmu o setkání světů – středověk a současnost a pokorný, systémem zlomený otec a čistý, myšlenkami svobodný syn.

Síla příběhu v tu chvíli přebila odbornost. Neřešili jsme vlastní výrobu cihel, ale Fariduláhovo dobré srdce a předáka cihelny, který drží celou rodinu v šachu nesplacenými dluhy.

Následující hodinu jsme se pomyslně vrátili do Evropy a sledovali jsme video o výrobě a použití hliněných cihel ČR.  Žáci opět zjišťovali vstupní suroviny, postup výroby, výhody a nevýhody „buchet“. Vrátili jsme se k porovnání technologických postupů v Čechách a v Afghánistánu. Pro ověření znalostí jsme využili Kahoot zaměřený na výrobu pálených i nepálených cihel, surovin na výrobu a postupu při zdění hliněných staveb.

Líbilo se mi, že jsme mohli propojit odbornou výuku s konkrétním příběhem. S látkou se dá najít více propojení: děj filmu se odehrává v cihelně, jde o ruční výrobu nepálených hliněných cihel a lze jej porovnat se současnou výrobou pálených cihel u nás. Dále lze porovnat technologické postupy výroby, cenu cihly, efektivitu výroby počet cihel/počet lidí za den, zatížení životního prostředí výrobou cihel v obou lokalitách nebo zjistit přesnější technologický postup výroby cihly.

Marek Blecha, SOŠ a SOU Roudnice nad Labem, Neklanova, Roudnice nad Labem

Každý je jedinečný

obor: Kadeřník, Kosmetické služby

Otevřete s žáky téma vnímání vlastního těla pomocí dokumentu, ve kterém se seznámí se třemi dívkami a diskutují o jejich životech. V připravené aktivitě si vyzkouší napsat laskavý dopis sami sobě. O oboru kadeřník pak můžete mluvit o vztahu k zákazníkovi nebo otevřít téma pomocí navržené situace z jejich praxe nebo si vymyslete vaši vlastní.

téma: zdravý a pozitivní postoj k sobě samému, vztah k zákazníkovi

 

Aktivita: Přijímám se, protože…

Plná verze lekce

Zkušenost z praxe:

S lekcí jsem pracovala na hodině odborné výuky druhého ročníku oboru Kadeřník s menším dívčím kolektivem. Přestože jsem se trochu obávala výbušného tématu (nebo možná spíš zpracování?), přijaly dívky film velmi dobře, téma zápasu o vlastní identitu se jich zjevně dotklo a ještě poté, co hodina skončila, studentky o filmu dlouho mluvily. Po filmu jsme pojmenovávaly emoce pomocí metody jedno slovo, zaznívaly např. výrazy sebeúcta, sebepřijetí, sebevědomí. Velmi se jim líbila energie a živelnost, kterou projevovala při vystoupení performerka a také dívka s afro účesem.

Jednotlivé otázky k reflexi jsme sdílely a debatovaly o nich společně.  Dopis sama sobě jsem nechala napsat samostatně a ani jej nekontrolovala. Přesto ho všechny s chutí sepsaly – dohodly jsme se totiž, že ho potom zapečetíme (k tomu účelu jsem přinesla ozdobnou lepenku), každá na něj napíše “otevři v prosinci 2029” a do té doby si ho schovají.

Studentky vnímaly jako negativní moment filmu neschopnost matky vcítit se do vlastní dcery a přijmout ji. Navázali jsme na to - k metodice u lekce jsem přidala imaginaci toho, že k nim do kadeřnictví přijde matka s dcerou teenagerkou, Romkou či Vietnamkou, která trvá na tom, aby ji proti vůli dcery přebarvily. Jak by reagovaly, podle čeho se rozhodují?  Tato diskuse, imaginace problému z filmu v podmínkách představitelných pro každodennost studentek a jejich práce diskusi velmi oživila.

Vícero děvčat napadlo, jak se stane, že z člověka s náročným dětstvím se stane někdo tak sebevědomý. Jak k přerodu došlo, nebylo z filmu patrné, ale zkusily jsme dávat tipy samy - já i děvčata - pravidelné psaní deníku, každodenní reflexe toho, co se mi ten den povedlo… Také tuto otázku dívky hodně diskutovaly - ač jsem na ni nebyla připravená a improvizovala, vycházela z vlastního zájmu dívek, a to je vždy znamení úspěchu.

Výuce byla přítomná i učitelka odborného předmětu a mluvila se studentkami o vztahu k zákazníkovi a nebezpečí haló efektu. Velmi doporučuji vsadit problém do jejich vlastních podmínek (ne osobních, ale třeba pracovních).

Barbora Matiášová, Soukromá podřipská střední odborná škola a střední odborné učiliště, Roudnice nad Labem

Co se nenosí

obory: Krejčí, Šití oděvů, Šití prádla, Výrobce textilií, Textilní a oděvní výroba

Pomocí filmu se vydejte s žáky na cestu z Evropy do Asie a zjistěte, v jakých podmínkách zde pracují lidé, kteří šijí a dále upravují oděvy pro celý svět. Lépe tak porozumíte životnímu cyklu výrobků módního průmyslu. Seznamte se s metodou upcyklace, která dokáže využít materiál z přebytečných výrobků k vytvoření produktu vyšší hodnoty. Své kolekce tak vytváří i módní návrhářka Reet, kterou ve filmu budeme sledovat. I žáci se tak mohou spolu s ní zamyslet nad tím, jak využívat textil, který by běžně skončil na skládce nebo oblečení, které se neprodalo nebo vyšlo z módy. Žáci se následně mohou zamyslet nad vlastním spotřebitelským chováním a vymyslet, jak mohou sami kreativně upravovat a vylepšovat své oblečení.

téma: dopady módního průmyslu na životní prostředí, hledání alternativ

 

Aktivita: Kolik stojí důstojnost

Aktivita: Šatník

Plná verze lekce

Zkušenost z praxe:

Lekci jsem realizovala s 25 studentkami 1. a 3. ročníku oboru Krejčí v rámci předmětu Oděvní materiály, Oděvní technologie, přítomné byly i vyučující tohoto předmětu, které neměly s dokumentárním filmem ve výuce zkušenosti. Téma studentky zaujalo, protože udržely pozornost celých 90 minut bez přestávky, bavilo je to natolik, že se nerozptylovaly kontrolou mobilních telefonů.

Použila jsem uvozující otázky z jedné aktivity a upravila jsem dotazník z druhé aktivity. Lekci jsem začala krátkými otázkami (první dvě hlasovací, třetí otázka debatní). Fungovalo hlasování u navozujících otázek: Kdo využívá všechno oblečení ze svého šatníku (polovina skupiny)? Kdo má v šatníku nějaký kousek oblečení, který za poslední rok nevyužil? (dvě třetiny skupiny). Na otázku: Proč si lidé kupují oblečení, i když ho nepotřebují? – zazněly názory, že se jim oblečení prostě líbí, chtějí si udělat radost apod.

Film studentky zaujal a vydržely ho sledovat až do konce - což je překvapivé, když film trvá téměř hodinu. Poté proběhla reflexe pomocí otázek: Které téma vás ve filmu zaujalo – odpovědi se točily kolem ekologie, odpadů, mezd zaměstnanců, životní situace zaměstnanců, snahy návrhářky přijít na pravdu o výrobě riflí Zara včetně informace, že jsou jedovaté.  Na otázku, zda jim film přinesl nějakou novou informaci, zazněla ekologická zátěž, množství odpadu nebo strašné výrobní podmínky. Diskutovaly jsme také o pojmech recyklace a upcyklace.

Nakonec jsem všem rozdala dotazník s otázkami – dostaly deset minut na zpracování, poté jsem se ptala a studentky odpovídaly. Osvědčilo se mi to víc než se rovnou ptát, mohou si rozmyslet odpovědi. Práce na dotazníku je bavila, zjišťovaly, v jaké zemi bylo vyrobeno oblečení, co mají na sobě - navzájem si prohlížely cedulky a přišly na to, že většina oblečení byla vyrobena v Číně. U průměrné životnosti jejich oblečení uváděly, že záleží na druhu výrobku (některé napsaly půl roku, většina 2 – 3 roky, nejdelší bylo 10 let).  

Ptala jsem se také na to, zda recyklují nebo upcyklují své oblečení a jak. Pouze jedna studentka napsala, že někdy oblečení přešívá na něco nového, případně to zkrátí, upraví. Někdy z toho šije úplně jiné věci – tašky, rukavice, šály, šátky, čepice, brašny, obaly nebo hračky. Na otázku, co dělají s nepotřebnými oděvy zaznělo předávání dál v rodině nebo mezi známými, kontejner na oblečení na charitu, hadr v domácnosti nebo další prodej.

Nakonec jsme skončily debatou o tom, že by si měly vytvořit svůj vlastní vkus a nenechat si diktovat módní trendy od médií a módních značek – ať jsou originální. Takže pokud si nakoupí oblečení, ať si koupí pouze to, které se jim skutečně líbí – a to ať nosí déle než půl roku, případně si ho jakkoliv upraví – vždyť šít umí.

Studentky i vyučující odborných předmětů se na konci se shodly, že podobné filmy rády zase uvidí.

Petra Karfíková, Obchodní akadamie  a  Střední odborná škola gen. Františka Fajtla, Louny

Promítání filmu studentům nabídlo nový pohled na svět, který je obohatil nejen z hlediska odborné látky, ale i osobně. Silně na ně zapůsobily výpovědi lidí a možnost vidět, jak věci fungují v jiném prostředí. Zaujala je také myšlenka upcyklace, díky které si uvědomily, že mohou sami kreativně upravovat a vylepšovat věci kolem sebe.

Ilona Pirichová, učitelka odborného předmětu Oděvní materiály, Obchodní akadamie  a  Střední odborná škola gen. Františka Fajtla, Louny

 

 

Obnovitelná Evropa

obor: Elektrikář  a další elektro nebo energetické obory

Promítněte si s žáky film, ve kterém se reportéři Voxpotu vydali na cestu napříč světadílem, aby zjistili, zda je kompletní přechod na obnovitelnou energetiku a bezuhlíkové hospodářství do roku 2025 proveditelný, v jaké fázi jeho plnění jsme a co nás to bude stát. V odborných předmětech můžete navázat na znalosti žáků, vyzývat je ke hledání souvislostí a rozvíjet možnosti argumentace a naslouchání.

téma: obnovitelné zdroje elektrické energie, bezuhlíkové hospodářství

Aktivita: Evropa a klimatická neutralita

Plná verze lekce

Zkušenost z praxe:

Aktivitu jsem testoval v prvním ročníku oboru Elektrikář, byla to jejich první zkušenost s JSNS filmem. Vyučující odborného předmětu byl také přítomen a doplňoval odbornější informace.

Začali jsme brainstormingem s výrazy „energetika, klimatická změna, obnovitelný zdroj, uhlíková neutralita“ - napsal jsem je na tabuli všechny najednou a vyzval je, ať hlásí své asociace. Pochopili velice rychle a byli schopní bez problémů doplnit pojmy ke každému výrazu. Dále jsem se ptal, co tyto výrazy spojuje – dostali jsme se k snahám Evropy stát se prvním klimaticky neutrálním státem. Mluvili jsme o časovém limitu, mylně uváděli rok 2034/5  - zákaz aut na fosilní paliva je pro ně evidentně nejsilnější symbol těchto snah.

Film jsem krátce uvedl a podle aktivity jsem rozdělil třídu na expertní skupiny (větrná energie, sluneční energie a rozvodná síť) a vysvětlil jim, ať speciálně sledují „své“ téma, a poté jsme film společně zhlédli.

Po filmu jsme (kvůli času) trochu zkombinovali metodu INSERT s expertními skupinami – každá expertní skupina měla hlásit své postřehy do „pozitiv“ a „negativ“. Žáci hezky spolupracovali – téma filmu je evidentně oslovilo. V pozitivech se objevil rychlý technologický vývoj (imponovala jim především solární elektrárna v Maroku a také rostoucí výkonnost větrných elektráren), v negativech projevy klimatické změny (absence vody a větru v Maroku) nebo nutnost energetické propojenosti kontinentu („závislost na někom jiném“). Každý jejich příspěvek jsme spolu diskutovali, zaznělo například: nezbytnost energetické tranzice kvůli klimatu, obrovské investiční možnosti pro firmy zaměřující se na nové technologie, migraci do Evropy ze severní Afriky, rychlý postup technologií (včetně vodíkového pohonu) nebo nutnost propojenosti budoucího světa.

Ne všichni byli pro rychlé změny ze strany EU, ale rozhodně byli ochotni diskutovat a naslouchat argumentům. Film tedy určitě dobře posloužil k otevření důležitých aktuálních témat, nad kterými mohou žáci dále uvažovat.

Jiří Kleker, Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice