Využijte materiály JSNS přizpůsobené výuce na dálku – žáci tak mohou zhlédnout film a samostatně vypracovat úkoly či seminární práce přímo z domova. Jste-li přihlášeným uživatelem, stačí jim udělit přístup, který je platný po dobu 14 dnů, a poslat jim odkaz, jenž vám přijde na e-mail.
Téma: fake news a dezinformace
Téma: fake news a dezinformace
Je Země placatá? Pocházíme z mimozemšťanů? Škodí sex zdraví? Podle některých zpráv na internetu je toto všechno pravda. Hrdina spotu si nainstaloval aplikaci Naivátor a nechal se zlákat svody fake news. Věří s ní všemu křiklavému, šokujícímu a mysterióznímu, co na webu najde. Podložené informace z ověřených zdrojů, se kterými ho konfrontuje kamarádka, ho nemohou znejistit. Přitom pro prostředí internetu platí „důvěřuj, ale prověřuj“ dvojnásob.
Přehrát film (1 min.)
Pojďme poslat žáky do MQposilovny! Jedná se o dvě e-cvičebnice, které obsahují úkoly navazující na mediálně-vzdělávací videa, a jsou navržené tak, aby s nimi žáci mohli pracovat samostatně ze svých domovů. Jednou z lekcí v části MQposilovna – Kruhový trénink pro pokročilé je právě Naivátor.
Stáhneme si úkoly k lekci Naivátor a zašleme je žákům k vypracování. Lekce obsahuje celkem 5 úkolů, z nichž jeden je označen jako bonusový. Čtyři základní úkoly by žákům měly zabrat přibližně 60 minut.
Řešení úloh a doporučení, jak s e-cvičebnicí pracovat, jsou zde.
Hravý plakát – Jako doprovodný materiál k této lekci slouží edukativní plakát Naivátor. Zašleme ho žákům jako soubor PDF a vybídneme je, ať nám pošlou odpovědi na zadané otázky. Výsledky s nimi můžeme poté rozebrat nebo jim poslat odkaz na správné řešení.
Sadu všech tří plakátů k lekcím ze série Mediální gramotnost se vyplatí – tedy k Naivátoru, Vykecávačce a Výhodnému telefonu, si můžete také zdarma objednat v papírové podobě na adresu vaší školy. Máte-li zájem, napište nám na tmv@jsns.cz.
Téma: rizika kyberprostoru, sociální sítě a internet
Téma: rizika kyberprostoru, sociální sítě a internet
Co je cennější – soukromí, nebo popularita? Aplikace Vykecávačka dilema vyřeší za vás a prozradí na vás úplně všechno! A všichni vás budou milovat, protože kdo se na sociálních sítích nejvíc odhaluje, má přece nejvíc lajků a sledujících. Možná, že vás časem doběhne některá fotka, kterou byste dnes rozhodně nezveřejnili, ale to už bude pozdě. Z internetu totiž už nikdy nic nezmizí.
Přehrát film (1 min.)
Pojďme poslat žáky do MQposilovny! Jedná se o dvě e-cvičebnice, které obsahují úkoly navazující na mediálně-vzdělávací videa, a jsou navržené tak, aby s nimi žáci mohli pracovat samostatně ze svých domovů. Jednou z lekcí v části MQposilovna – Kruhový trénink pro pokročilé je právě Vykecávačka.
Stáhneme si úkoly k lekci Vykecávačka a zašlete je žákům k vypracování. Lekce obsahuje celkem 5 úkolů, z nichž jeden je označen jako bonusový. Čtyři základní úkoly by žákům měly zabrat přibližně 60 minut.
Řešení úloh a doporučení, jak s e-cvičebnicí pracovat, jsou zde.
Hravý plakát – Jako doprovodný materiál k této lekci slouží edukativní plakát Vykecávačka. Zašleme ho žákům jako soubor PDF a vybídneme je, ať Vám pošlou odpovědi na zadané otázky. Výsledky s nimi můžeme poté rozebrat nebo jim poslat odkaz na správné řešení.
Sadu všech tří plakátů k lekcím ze série Mediální gramotnost se vyplatí – tedy k Naivátoru, Vykecávačce a Výhodnému telefonu, si můžete také zdarma objednat v papírové podobě na adresu své školy. Máte-li zájem, napište nám na tmv@jsns.cz.
Téma: zpravodajství a publicistika
Téma: zpravodajství a publicistika
Jeden z českých vrcholných politiků se chystá večer za zavřenými dveřmi učinit zásadní oznámení. Média samozřejmě chtějí být u toho a zprostředkovat informaci svým čtenářům a divákům co nejrychleji. Štáb Tomáše Bojara sleduje, jak se novináři už od rána na tuto událost připravují. Pozorujeme, jak plánují, co do zprávy zahrnou, jak si mezi sebou rozdělují úkoly, jak získávají jednotlivé materiály, jak se vyrovnávají s různými překážkami, jak pořízený materiál editují.
Politici a média veřejné služby – Žáci se v aktivitě seznamují s tím, jak je zákony nastaveno fungování českých médií veřejné služby: jaký mají status, kdo na jejich fungování dohlíží a jakým způsobem je mohou ovlivňovat politici.
Vybídneme žáky, ať si po zhlédnutí filmu přečtou krátký informační text o českých veřejnoprávních médiích. Následně vypracují odpovědi na otázky z pracovního listu 1 a pracovního listu 2. Doplňující informace můžou dohledat na internetu. Doporučujeme, aby své odpovědi na otázku č. 4 z pracovních listů rozvedli. Nakonec žáci odpovídají na otázky z vědomostního kvízu Chcete být koncesionářem? bez použití internetu a dalšího dohledávání správných odpovědí. Kvíz můžeme následně vyhodnotit a nejlepší výsledek ohodnotit.
Plakát Zpravodajský DJ – Žáci si vyzkouší práci editora, který rozhoduje, které zprávy se dostanou do hlavního televizního večerního zpravodajství. Vybídneme je, aby z databáze České tiskové kanceláře ze dne 6. 4. 2018 vybrali tři nejdůležitější události, které by v hlavních zprávách neměly chybět. Žáci mají za úkol sepsat důvody, proč dané zprávy vybrali.
Při společné výuce jim sdělíme, že v tomto případě žádná správná odpověď neexistuje a že každý editor se rozhoduje podle souboru kritérií, tzv. zpravodajských hodnot. Společně si tato kritéria projdeme.
Téma: sociální sítě a internet, reklama a marketing
Téma: sociální sítě a internet, reklama a marketing
Barva písma, tvar ikony i venkovní počasí. To vše ovlivňuje na internetu mé rozhodnutí o tom, kam příště kliknu. A firmy, jejichž weby navštěvujeme, to dobře ví. Internet každodenně využíváme k zábavě, komunikaci s přáteli, nákupům i jako zdroj informací pro své rozhodnutí u příštích voleb. Každý klik, který uděláme, je pod drobnohledem korporací, jako jsou Google nebo Facebook. Hegemoni internetu se z našeho chování v digitálním prostoru snaží předpovídat, jaký bude náš následující krok, a vylepšovat tak své služby. Ale nejen to. Odborníci v oboru obchodní psychologie se shodují, že cílem většiny firem ovládajících internet je maximalizovat své zisky podprahovým ovlivňováním našich rozhodnutí a získáváním si naší pozornosti na co možná nejdelší dobu. Stav, kterého se snaží u svých uživatelů docílit, je jakýsi extatický stav podobný závislosti na hracích automatech. Zásadní otázkou, kterou si klade film Proč a jak klikáme, je, jak přimět internetové giganty k odpovědnosti a technologie vrátit do stavu, kdy v první řadě slouží svým uživatelům.
Film Proč a jak klikáme a aktivity před a po jeho projekci vedou žáky k tomu, aby si uvědomili, jaká osobní data (digitální stopu) za sebou na internetu zanecháváme, jak mohou být naše osobní data na internetu využívána a že je důležité je chránit.
Žáci si před filmem zahrají na detektivy. Na počítači či na mobilu vyhledají, co všechno lze na internetu dohledat o jejich spolužákovi, příp. kamarádovi, sourozenci, rodiči. Zároveň mohou vyzkoušet zadat do Google vyhledavače i své jméno a hledat informace o sobě; a nakonec se podívat, jaké informace uvádí o sobě na Facebooku, Instagramu či jiných sociálních sítích.
Poté si studenti otevřou pracovní list 1, v němž jsou některé z údajů, které mohou být o nějaké osobě dohledatelné na internetu. Do svého dokumentu zaznamenají ty údaje, o kterých se domnívají, že jdou dohledat právě o jejich osobě (ať už to jsou informace, které zveřejnili sami, nebo které zveřejnil někdo jiný). Pracovní list nabízí možnosti, které žáci nemuseli najít, pokud si zkoušeli vyhledat informace o sobě na Google a sociálních sítích.
Po filmu provedeme reflexi emocí žáků pomocí metody jedno slovo. Úkolem žáků je říci jedno slovo, které nejvíc vystihuje pocit, který v nich film vyvolal – žáci ho mohou napsat do svého dokumentu na počítači.
Pro hlubší reflexi emocí a zaznamenání hlavních myšlenek filmu zadáme žákům, aby provedli metodu I.N.S.E.R.T. Jednu stranu papíru či dokumentu v počítači si rozdělí na čtyři pole a do každého postupně napíšou znaménka plus (+), minus (-), vykřičník (!) a otazník (?).
plus (+): Ke znaménku plus studenti uvádějí to, co na filmu vnímají jako pozitivní.
minus (-): Ke znaménku minus naopak to, co vnímají jako negativní.
vykřičník (!): U vykřičníku máme několik možností, z nichž vybíráme podle poselství filmu: studenti mohou zaznamenat to, co pro ně bylo ve filmu nové, nebo o to, co považují za jeho nejsilnější část.
otazník (?): Otazník umožňuje klást otázky. Studenti si odpovědi na zaznamenané otázky mohou dohledat sami, případně můžou otázky sdílet ve dvojicích, společně o nich v online prostředí diskutovat a odpovědi následně písemně zaznamenat.
Poté si žáci přečtou pracovní list 2, který přibližuje, z jakých informací se skládají naše digitální stopy. Nakonec se vrátí k pracovnímu listu 1 – sdělíme jim, že pokud si teď myslí, že webové služby o nich vědí více, než uvedli před projekcí filmu, ať si zbylé body dopíšou jinou barvou.
Na závěr žáci napíšou krátké zamyšlení nad následujícími otázkami: Jak si myslíte, že je váš vlastní život ovlivněn tím, že vám vyhledávače a sociální sítě nabízejí personalizovaný obsah? Jaká pozitiva a negativa to do vašeho života přináší? Lze se proti negativům nějak bránit?
TIP: Doporučujeme podívat se na informační text Otázky a odpovědi, který se sběru a analýze dat uživatelů internetu a personalizaci obsahu na internetu věnuje podrobněji.
Jak si na internetu chránit soukromí a minimalizovat naše digitální stopy? – Zašleme žákům vzdělávací materiál 2, který shrnuje základní doporučení, jak osobní data na internetu chránit. Žáci mají za úkol projít si své sociální sítě a nastavit své soukromí na základě doporučených možností.
Téma: krizové oblasti, propaganda
Téma: krizové oblasti, propaganda
Tematické okruhy: Mediální vzdělávání | Globální rozvojové vzdělávání
V roce 1994 propukl ve Rwandě občanský konflikt, jehož výsledkem bylo zavraždění osmi set tisíc Tutsiů, příslušníků zdejší etnické menšiny. Nástrojem genocidy se zde stal rozhlas. Podle svědků ve vysílání provládní soukromé rozhlasové stanice Milles Collines, ovládané extremisty z etnické skupiny Hutuů, často zaznívaly výzvy k zabíjení pomocí zemědělských nástrojů, nezřídka se ozývala i konkrétní jména. Odhalit viníky genocidy dostal za úkol mezinárodní tribunál v sousední Tanzanii. Ve vězení se ocitly statisíce Hutuů, kteří ve většině případů popírali jakoukoli vinu. Sedmnáctiletý François, který byl po třech letech věznění propuštěn na svobodu, se přiznal k vraždě čtyř dětí. Podle něj se rádio Milles Collines, přezdívané jako „rádio mas“, podílelo na provokaci k nenávisti a zabíjení značnou měrou. Lidé se při jeho poslechu začali stávat podezíravými a obviňovali své sousedy a příbuzné z nepřátelství. Dokument ukazuje, jak silné mohou být účinky médií, když dokážou v tak krátkém čase rozvrátit rodiny, vymazat léty prověřené vztahy a vzájemnou důvěru.
Před promítáním filmu si žáci sepíšou několik základních bodů o tom, co vědí nebo zjistí o:
Informace si mohou dohledat na internetu.
Poté žáci napíšou několik tipů, kdo je mladík na obrázku, jak asi žije, co dělá či studuje, příp. jaké má problémy.
Po promítání je nutné provést důkladnou reflexi emocí, jelikož se jedná o silný film.
Využijeme metodu Pětilístek – žáci napíší básničku volným veršem v pěti řádcích podle následujících pokynů a zároveň tím vyjádří svoje emoce:
Následně žáci vyplní pracovní list: uvedou, jak se po projekci filmu změnil jejich pohled na mladíka z obrázku, Françoise, zamyslí se, kdo za vraždění nese největší podíl viny atd. Mohou si jej vytisknout nebo odpovědi zpracovat do již vytvořeného dokumentu.
V další části aktivity pracují studenti s materiálem 1 a 2, zaměřenými na represe namířené proti Tutsiům v době genocidy ve Rwandě a protižidovská nařízení v době 2. světové války. Podle vzoru si vytvoří tabulku a vždy do stejného řádku zapisují opatření, která jsou si svým charakterem podobná. Žáci zakroužkují ta opatření, která jsou si podobná nejvíce a následně odpovídají na otázky (odpovědi zapisují do tabulky):
Poznámka: Doporučujeme aktivitu zadat ve třídě, kde jste se už situaci Židů během 2. světové války a holokaustu věnovali. Případně lze tuhle část aktivity vynechat a pracovat jen s pracovním listem.
TIP: Více o genocidě ve Rwandě a historii a současnosti Rwandy je v Otázkách a odpovědích k filmu.
Etnický konflikt (projekt) – Zadáme žákům k vypracování menší projekt zaměřený na vyhledávání a zpracovávání informací. Požádáme je, aby popřemýšleli a sepsali na papír nebo do dokumentu v počítači vše, co je napadne k tématu etnický konflikt.
Následně mají za úkol napsat vlastní definici etnického konfliktu. Informace si mohou dohledat na internetu nebo se doptat rodičů. Každý žák pak vyhledá informace o 2–3 etnických konfliktech na vybraném kontinentu (Evropa, Asie, Afrika, Severní a Jižní Amerika).
Mezi informacemi by neměly chybět následující údaje:
Výstupy mohou žáci zpracovávat například v programu Microsoft PowerPoint, Prezi (po registraci je dostupná zkušební verze zadarmo) nebo jiném preferovaném programu.
Téma: sametová revoluce
Téma: sametová revoluce
Předlohou filmu se stal autentický deník osmnáctileté Ivany A., která osobitým pohledem středoškolačky reflektuje poslední rok existence komunistického Československa. Maturitní ples kontrastuje s událostmi Palachova týdne; otravné oslavy 1. máje a memorování sovětských reálií k blížící se maturitě s první cestou na „Západ“; radostné zážitky posledních školních prázdnin s nástupem do nevábného zaměstnání a vyhlídkami na budoucí šedivý život. Přichází sametová revoluce...
Originální filmová výpověď o době před 30 lety, obohacená o archivní záznamy a výraznou hudbou, je určena zejména mladé generaci.
Před zhlédnutím filmu vybídneme žáky, aby si přečetli text petice Několik vět. V ní mohou podtrhnout modře to, co jim dnes připadá jako samozřejmé a necítili by potřebu za to bojovat. Naopak červeně pak označí ty věty, které odkazují k i dnes ohroženým hodnotám. Petici si žáci mohou buď vytisknout, anebo jednotlivá slova napsat do dvou sloupečků v samostatném dokumentu.
Přehrát film (42 min.)
Po filmu si žáci ještě jednou pozorně přečtou nejdůležitější body petice, tentokrát již přepsané do pracovního listu. Ty následně zařadí do jednotlivých kategorií uvedených v tabulce.
Žáci se na základě zhlédnutí filmu a pročtení petice Několik vět zamyslí nad tím, jak mohou být demokratické myšlenky nebezpečné pro totalitní společnost. Pokusí se v několika větách vystihnout, proč je třeba demokratické hodnoty hájit i dnes.
Téma: sametová revoluce
Téma: sametová revoluce
„Nedovedu si představit, že bych v tom policejním státě, kde o mém životě rozhoduje pořád někdo jiný, žil dál,“ píše rodičům jednadvacetiletý student Petr chvíli před tím, než se vydal počátkem roku 1989 z komunistického Československa za svobodou do Francie. Snímek přibližuje na Petrově příběhu fenomén emigrace. Nelehké začátky v zahraničí, osamělost, ale i radost z nabyté svobody. Pomocí archivů také připomíná klíčové události, které vedly k rozpadu sovětského bloku včetně studentských demonstrací ústících v sametovou revoluci. Kombinaci dopisů, které si Petr posílá se svými nejbližšími a dobových fotografií umocňuje animace a výrazná hudební složka.
Žáci sepíší odpovědi na následující otázky:
Přehrát film (44 min.)
Dopis – Po zhlédnutí filmu se žáci pomocí psaní vlastních dopisů snaží vcítit do role rodičů dětí, které emigrovaly za hranice komunistického Československa, do role přátel těch, kteří emigrovali, do role jejich blízkých.
Jejich úkolem je vybrat si jeden z níže uvedených citátů československých exulantů a napsat jeho autorovi pohlednici nebo psaní. Žáci mohou psát sami za sebe nebo z pozice kohokoliv jiného – například politika, rodiče, jeho kamaráda či kamarádky, postavy z filmu apod. Více podobných citátů, vhodných pro aktivitu najdete v pracovním listu aktivity Dopis.
Moje matka mě ještě zkusila přemluvit, šli jsme na nejkrásnější místa a ona povídá: „Ještě si to rozmysli, můžeš bez toho žít?“ Já jsem řekl: „Možná, že nemůžu, ale žít tady taky nemůžu.“
Doma je maminka, která mě má bezvýhradně ráda. Znamená to odloučení na dlouhou dobu, a když politická situace v Československu bude hodně špatná, tak kdo ví, jak to postihne všechny doma.
Moje první Vánoce, to byla katastrofa. Protože nemáš nic, všechno, co jsem měl, jsem strčil do jednoho báglu. No a pak kam máš jít o Vánocích.
Pro každého citlivého patriota je exil někdy horší než vězení, protože všechno doma ztratíte a opustíte.
Po sepsání dopisu žáci vysvětlí, proč si vybrali onen citát, v čem je zaujal nebo z jaké pozice dopis napsali a proč.
Žáci si přečtou Otázky a odpovědi, které se vztahují k vývoji východního bloku, problematice emigrace za komunismu i nejdůležitějším otázkám, které se týkají sametové revoluce.
Úkolem žáků je k jedné z otázek (na základě jejich, nebo Vašeho výběru) vypracovat kratší slohovou práci – vyhledají si k dané otázce další informace a vlastními slovy napíší text přibližně o 200–400 slovech.
Téma: Perly české kinematografie
Téma: Perly české kinematografie
V dramatu předního českého režiséra Františka Vláčila, situovaného do poválečných Sudet, se na historickém pomezí setkávají dvě nešťastné lidské bytosti – příslušník zahraničního odboje Viktor Chotovický a dcera místního nacistického pohlavára Adelheid Heidenmannová. On se vrátil do vlasti s podlomeným zdravím, toužící po klidu a teplé lidské dlani, ona se z prominentní dcerky stala služkou ve vlastním domě. Jejich šance na nový a šťastný život není příliš velká. Zvláště když Viktor u Adelheid podcení přirozenou, leč zhoubnou sílu jejího rodinného zázemí a výchovy. Deziluze na obou stranách má pak fatální rozměr. Přitom tu nejde jen o prosté minutí, nýbrž o obecnou výpověď o existenci v narušeném světě, který obyčejnému lidskému štěstí nepřeje, o drama odlišných mentalit a obrovské osamocenosti jedince ve víru dějinných událostí.
Před projekcí necháme žáky stručně písemně odpovědět na otázku, co si představují pod pojmem „kolektivní vina”, případně jaké události moderních dějin se na princip kolektivní viny váží.
Po projekci filmu žáci vypracují krátkou esej (200–400 slov) na téma:
Je kolektivní vina v některých případech ospravedlnitelná?
Pokud již před projekcí identifikovali některou z událostí jako kolektivní vinu, vyzveme je, aby popsali pocity jejích přímých účastníků. Pokud žádnou z událostí neidentifikovali, mohou jako příklad použít poválečný odsun Němců.
Žáky upozorníme na to, aby svoji esej opatřili seznamem zdrojů. V případě, že čerpají z rozdílných materiálů, označí v seznamu zdrojů také parafráze a citace.
Zeptáme se žáků, zda by snímek označili za reportáž (investigativní snímek), obhajobu/podporu případu, dějepisný snímek, výzkumný snímek, cestopis, svědectví…? Proč? Jak by se proměnil charakter snímku, pokud by se jednalo o jiný „žánr“, než jaký identifikovali?
Žáci dále napíší scénář jedné ze scén, kterou zasadí do zcela jiného žánru.
Téma: 2. světová válka a holocaust, únor 1948 a 50. léta
Téma: 2. světová válka a holocaust, únor 1948 a 50. léta
Životní příběh Hedy Blochové je výmluvnou ukázkou, jak zásadním způsobem ovlivnily dva totalitní režimy 20. století osudy mnoha obyvatel Evropy. Paní Heda se narodila v židovské rodině spoluzakladatele známé pražské továrny Koh-i-noor. Provdala se za doktora práv Rudolfa Margolia. Brzy poté byli oba i s Hedinou rodinou odvezeni do ghetta v Lodži, odkud byli deportováni do Osvětimi. Hedě se jako jediné z rodiny podařilo díky odvážnému útěku z pochodu smrti přežít. Po návratu do Prahy se pak šťastně shledala i se svým manželem. Vystřízlivění nastalo jen o pár let později, kdy byl její manžel v rámci procesu s Rudolfem Slánským odsouzen k trestu smrti. Z paní Hedy se rázem stala manželka „zrádce lidu“. Přišla o práci, přátelé a známí se jí vyhýbali. Ponižování, diskriminace a rozčarování z okupace v srpnu 1968 ji nakonec dovedly až k emigraci. Do své vlasti se natrvalo vrátila až v polovině 90. let.
Před zhlédnutím filmu doporučujeme poslat žákům odkaz na Historický úvod k tématu holocaustu. Žáci by si materiál měli podrobně přečíst a seznámit se s novými názvy a termíny.
Po přečtení historického úvodu mají žáci za úkol sepsat, jaké jsou shodné rysy nedemokratických režimů – nacismu a komunismu.
Doporučujeme podívat se na informační texty, v nichž najdete obecná doporučení k výuce tohoto tématu.
Žákům pošleme následující tři témata vztahující se k obsahu filmu k písemnému zpracování. Ke každému oddílu zaznamenají minimálně tři činnosti nebo události denního života, které viděli ve filmu a které byly typické pro dané období. Najdeme je také v pracovním listu u aktivity Jak se žilo (str. 3). Žáci mohou své odpovědi psát na papír nebo do dokumentu na počítači.
Popište život na svobodě za první republiky.
Popište život v ghettu v Lodži.
Popište život ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi.
Mapa nacistických koncentračních táborů a ghett – Žáci mají za úkol najít na mapě místa zmíněná ve filmu. Mohou se podívat na rozložení všech táborů na mapě Evropy a na jejich množství a hledat vysvětlení, proč se tábory nacházely právě v těchto oblastech.
Pošleme žákům informační text Otázky a odpovědi, který se vztahuje k tématu holocaustu. Sdělíme jim, aby vyhledali na internetu odkazy na zdroje, které jsou uvedené pod textem, a doplnili si tak přehled a informace.
Případně se mohou opět zeptat svých prarodičů nebo jiných příbuzných, jestli znají někoho, kdo byl za války v koncentračním táboře. Mohou též sepsat, jací autoři se tomuto tématu ve svých knihách věnují, kdo z našich umělců byl za války deportován atd. – všechny tyto informace mohou studenti zjistit také na internetu.
Téma: sametová revoluce
Téma: sametová revoluce
Jaká měli největší přání mladí lidé v Československu v roce 1989? A co jim v té době nejvíce vadilo? Sestřih dokumentu Jana Špáty nás při hledání odpovědí zavede mezi metalové nadšence, punkáče, fotbalové fanoušky, folkaře, trampy, maturanty či čerstvě odvedené brance, které čekají dva povinné roky na vojně. Z pestré škály nejrůznějších názorů vysvítá, jak důležité byly pro většinu z nich hodnoty, jako je láska a pravda. „Člověk nemůže říct pravdu, aniž by se bál, že mu to někdo omlátí o hlavu.“ I takto popisují ve filmu mladí lidé stav společnosti v socialistickém Československu krátce před sametovou revolucí.
Největší přání – Před zhlédnutím filmu si žáci sami pro sebe napíší svá tři největší přání.
Po projekci žáci napíšou, jaká byla nejčastější přání lidí žijících v totalitním režimu.
Do stejného dokumentu písemně odpoví na tyto otázky:
Pošleme žákům informační text Otázky a odpovědi, v němž se podrobněji dozví o historických okolnostech roku 1989.
Doporučíme studentům, aby se zeptali svých rodičů, prarodičů nebo příbuzných, na jakou příhodu nebo událost z roku 1989 sami vzpomínají. Mohou si zahrát na kronikáře, písemně ji zaznamenat a poslat nám ji.
Téma: Únor 1948 a 50. léta
Téma: Únor 1948 a 50. léta
Seznamte žáky s postavou Milady Horákové, kterou komunisté ve vykonstruovaném procesu odsoudili za velezradu a vyzvědačství k smrti. Kým byla tato právnička a politička, bojovnice za práva žen? Tuto otázku se pokusili zodpovědět tvůrci filmu, kteří pátrali v archivech a ve vzpomínkách pamětníků, včetně dcery a sestry Milady Horákové. Podařilo se jim tak poutavě zmapovat její mládí v počátcích první republiky, činnost v ilegálním protinacistickém odboji, za kterou byla v roce 1940 nacisty zatčena a vězněna, aby ji nakonec k trestu smrti odsoudili komunisté. 27. června 1950 se v tisku objevila nenápadná zpráva o tom, že rozsudek s Miladou Horákovou a dalšími odsouzenými byl vykonán.
„Svůj trest nesu odevzdaně. Před soudem svého svědomí jsem obstála,“ napsala Milada Horáková v posledním dopise, který dokončila hodinu a půl před svou popravou.
Před samotným promítáním filmu žáky si žáci poslechnou poslední dopis Milady Horákové (v doprovodných a doporučených materiálech na konci lekce) adresovaný její rodině.
Dá se z dopisu vyčíst, jakou osobností Milada Horáková byla? Žáci v několika větách popíší, co se z dopisu o jejím osudu a její rodině dozvěděli.
Žákům zašleme článek z Rudého práva o procesu s Miladou Horákovou a seznam technik uvedených v pracovním listu, které se využívají v propagandistických textech. Žáci si článek pozorně přečtou a identifikují pasáže, kde autor jednotlivé techniky využil. Taková místa žáci podtrhnou a napíší k nim číslo techniky, případně způsoby propagandy v textu označí barevně.
Žáci si přečtou Otázky a odpovědi, které se kromě osobnosti Milady Horákové zabývají i ostatními politickými procesy 50. let 20. století v komunistickém Československu nebo potrestáním viníků a odškodněním obětí.
V rámci samostudia mohou žáci vypracovat k jedné z otázek (na základě jejich, nebo Vašeho výběru) kratší slohovou práci či referát. K otázce si vyhledají další informace, díky kterým na ni vlastními slovy odpoví v krátkém textu (200-400 slov).
Téma: normalizace
Téma: normalizace
Akce Asanace měla na přelomu 70. a 80. let minulého století jediný cíl: vyhnat z tehdejšího Československa lidi nepohodlné režimu, zejména pak signatáře dokumentu Charta 77. Jednou z těch, kdo byli donuceni odejít, byla i Zina Freundová, aktivní disidentka a bývalá studentka filozofické fakulty. Několik let po podepsání manifestu ji čekalo zatčení a brzy po propuštění brutální napadení tajnou policií ve vlastním bytě. Po tomto incidentu se společně s manželem rozloučili s nejbližšími a odjeli do Velké Británie. V nové zemi se živili manuálními profesemi a těžce trpěli odloučením od domova. Na osudové a emotivní chvíle vzpomínají kromě samotné Ziny Freundové i její blízcí přátelé a odpůrci komunistického režimu Jan Ruml a Petruška Šustrová.
Pošleme žákům odkaz na popis státu Arendel a vybídneme je, ať si ho pozorně přečtou.
Dále postupují podle zadání:
Představte si, že žijete v Arendelu. Snažíte se sepsat všechny kroky, které Elvin Charmer podnikl a jsou v rozporu s mezinárodním právem (Všeobecnou deklarací lidských práv), abyste jej spolu s celou vládou mohli zažalovat u mezinárodního soudního tribunálu. Popište, jak tento totalitně řízený stát funguje v jednotlivých oblastech a jaké nástroje/postupy užívá k udržení své moci, jak dělá z lidí „poslušné ovce“.
Můžeme využít celý pracovní list.
Doporučíme žákům, aby si přečetli Otázky a odpovědi, kde najdou další informace o Chartě 77 a akci Asanace.
Téma: rasismus, homofobie
Téma: rasismus, homofobie
Matthewa Bogera vyhodili ve třinácti letech kvůli jeho sexuální orientaci z domova. Následující roky žil na ulicích Hollywoodu, kde byl také v postranní uličce brutálně zbit skupinou neonacistických skinheadů. Matthew útok přežil a šťastně se ze života na ulici dostal. O dvacet pět let později se náhodou seznámil s bývalým skinheadem Timem Zaalem. Oba muži si brzy uvědomili, že se již setkali. Tim byl jedním z útočníků, kteří Matthewa zmlátili a odešli, považujíce ho za mrtvého. Jejich životy se obrátily naruby a oni se vydali na cestu odpouštění a usmíření. Pro oba to znamenalo poprat se s vlastním přesvědčením i strachem. Ani jednoho z nich by nenapadlo, že jejich shledání povede ke spolupráci… a přátelství.
Před zhlédnutím filmu žáci napíší krátký text (esej, úvahu) v rozsahu 10–20 vět na téma „Co bych druhému nikdy nedokázal/a odpustit?”
Každý žák napíše jedno slovo, kterým vyjádří nejsilnější pocit z příběhu, jenž právě viděli.
Dále doplní svůj text vypracovaný před projekcí filmu ještě o odpovědi na otázky níže:
Při společné výuce pak necháme žáky své jedno slovo vysvětlit, doptat se, proč dané slovo zvolili, žáci se mohou ptát sebe navzájem apod.
Žáky můžeme nechat prostudovat si odborný text Otázky a odpovědi. Získají v něm doplňující informace k tématu filmu a odpovědi na otázky, které je mohou v souvislosti s filmem napadat.
Téma: rasismus, domácí násilí, šikana
Téma: rasismus, domácí násilí, šikana
„Mohl to být jeden z vás,“ běduje matka Cornelia Walkera a jeho bratra u televizní reportáže o rasově motivované vraždě 10letého chlapce. Píše se rok 2000 a rodina nigerijských přistěhovalců opouští Londýn. Doufá, že v anglickém Essexu najdou bezpečné útočiště a klidný život. Jak se však brzy ukazuje, atmosféře malého města vládne gang rasistů. O šrámech, které na dětské duši zanechá xenofobie a násilí, s mrazivou působivostí vypráví ve filmu skutečný Cornelius. Na Oscara nominované dokudrama si současně pokládá otázku, kam až je člověk schopen zajít v touze po přijetí.
Žáci si zapíší 5–10 jednoslovných odpovědí na otázku: Co může člověka dovést k tomu, že nenávidí druhého člověka nebo dokonce celou skupinu lidí?
Po filmu necháme žáky zformulovat 1 slovo, které nejvíc vystihuje pocit, resp. dojem, který v nich film vyvolal. Napíšou jej opět do svého dokumentu.
Poté se vrátíme k seznamu důvodů nenávisti, který žáci vytvořili před projekcí. Jejich úkolem je doplnit to, co jim v seznamu případně chybí a uvědomili si to až při projekci filmu. Žáci srovnají důvody, které uváděli před filmem a přidají důvody, které hrály roli v životě hlavního hrdiny. Na závěr mohou napsat, zdali zažili nějakou obdobnou situaci, ve které se cítili odmítáni skupinou nebo měli strach z toho, že je okolí či nějaká skupina nepřijme, a přidat svou zkušenost, jak se s takovou situací vyrovnali.
Dopis – Žáci napíšou krátký vzkaz či dopis hlavnímu hrdinovi nebo jiné postavě z filmu.
Téma: stáří
Téma: stáří
Může se soubor seniorů a seniorek, jehož věkový průměr se blíží devadesátce a skoro všichni členové vlastní umělou kloubní náhradu, úspěšně zúčastnit hiphopové taneční soutěže? Film sleduje fascinující cestu novozélandských nadšenců, kteří to se svým vystoupením chtějí dotáhnout až do Las Vegas. Životní elán a nadhled jim rozhodně nechybí. Díky pozitivnímu přístupu se jim daří překonávat i zdánlivě neřešitelné překážky a dokazovat, že věk je jen číslo a s humorem jde všechno lépe.
Vybídneme žáky, aby písemně zpracovali odpovědi podle zadání níže. Cílem je přemýšlet před filmem o tom, co pro ně znamená stáří. Ke zpracování můžeme také zadat jen některé body. (Tato metoda zvaná Kostka vám pomůže prozkoumat jakýkoli jev ze šesti stran.)
R (ROLE): Za koho budou žáci psát? Např. za sebe, za své rodiče, za někoho z filmu, za někoho, kdo je ve filmu zmíněný, ale nebyl tam, za režiséra, za celou generaci?
A (ADRESÁT): Komu budou žáci psát? Např. někomu z filmu, svým prarodičům, vrstevníkům, autorovi filmu?
F (FORMA): Mohou vypracovat krátký text, dopis, SMS, novinový článek, příspěvek apod.
T (TEXT): Žáci napíšou zvolenou formou text o délce, která odpovídá zvolené formě.
Po zhlédnutí filmu se mohou žáci opět vrátit k tomu, co si poznamenali o stáří, a znovu své poznámky promyslet a doplnit.
Kybersenioři – Žáci mohou zhlédnout další film, jehož cílem je uvědomit si generační rozdíly, ale i skutečnost, že se mohou jednotlivé generace navzájem obohacovat.
Téma: život s postižením, nemoc, závislosti
Téma: život s postižením, nemoc, závislosti
Osmadvacetiletý Martin je upoutaný na invalidní vozík a odkázaný na pomoc rodičů a ošetřovatelek. V devatenácti letech totiž sedl spolu s kamarády do auta opilý a pod vlivem drog. Po nárazu do telegrafního sloupu utrpěl těžká zranění s doživotními následky – od krku dolů je ochrnutý, nemůže mluvit, ale jeho mentální schopnosti zůstaly neporušeny. Martin bydlí v domě s pečovatelskou službou a se svým okolím komunikuje prostřednictvím počítače. Dívá se na televizi, hraje karty a podílí se na projektu, který varuje teenagery před řízením pod vlivem drog. Navzdory relativně aktivnímu životu však jeho mikrokosmos postrádá mnohé z toho, čeho si užívají zdraví lidé. Kdo se o Martina postará, až jeho rodiče zemřou? Poučí se někdo z jeho chyb?
Před projekcí filmu je dobré začít krátkým brainstormingem odpovědí na otázku Co si představím, když se řekne handicap?
Brainstorming je metoda, ve které mohou padat i zdánlivě nesouvisející slova nebo hesla, nic tedy není špatně. Pokud žáci pracují zcela samostatně, mohou si slova, která je napadají, napsat na papír; v takovém případě doporučujeme, aby si každý zapsal 10 slov (které pak projdeme při společné výuce). Pokud pracujeme se studenty společně ve sdíleném online prostředí (prostřednictvím WhatsApp, Skype, Microsoft Teams apod.), může brainstorming proběhnout „naživo”, případně formou chatu.
Žáci po projekci napíší krátkou reflexi k filmu, v níž zodpoví na následující otázky:
Jak ses při sledování filmu cítil?
Co jsi vnímal/a pozitivně?
Co jsi vnímal/a negativně?
Co tě překvapilo nebo čemu jsi nerozuměl/a?
Dále mohou v textu pokračovat a rozepsat odpovědi na otázky: Znáte někoho, kdo havaroval v autě po požití alkoholu nebo jiných omamných látek? Sedli byste si do auta, které by řídil kamarád, který pil? Znáte někoho, kdo má celoživotní následky po úraze?
Pro další inspiraci můžeme využít další doprovodné materiály, například spoty kampaně Nemyslíš, zaplatíš.
Žáci si také si mohou projít sekci pro mladistvé na webových stránkách Pij s rozumem a její jednotlivé podstránky. Na jednu A4 napíší, co nového se dozvěděli, s čím souhlasí nebo nesouhlasí či se mohou svěřit, zda mají s alkoholem již nějakou negativní zkušenost (ať už vlastní nebo cizí).
Lidská práva | Globální rozvojové vzdělávání | Mediální vzdělávání
Lidská práva | Globální rozvojové vzdělávání | Mediální vzdělávání
Téma: nedemokratické režimy, aktivní občanství, zpravodajství a publicistika
Barmský aktivista vystupující pod pseudonymem Joshua tvoří spolu s dalšími novináři skupinu Democratic Voice of Burma. Jejím posláním je pořizovat video- a audiosvědectví z krutých zásahů vojenské junty proti civilnímu obyvatelstvu v Barmě neboli v Myanmaru (vlastní Barma je pouze jeden ze států Myanmské unie). Cenné záznamy pak odesílá do svobodných západních médií, jejichž prostřednictvím se zbytek světa dozvídá o tom, co se ve skutečnosti v této zemi děje. Skupina zanícených poloprofesionálních reportérů, denně riskujících život, tak supluje demokratickou úlohu nezávislých médií, která v Barmě zatím nemají své místo. V září roku 2007 se Joshuovi a jeho kolegům podařilo natočit a sestříhat cenné záběry z tzv. šafránové revoluce – demonstrací, které rozpoutali buddhističtí mniši, k nimž se připojila velká část obyvatel Barmy nespokojených s politickou situací v zemi. Reportáže ukazující surové potlačení nenásilných protestů tehdy odvysílala asi všechna světová média. Dokument režiséra Anderse Østergaarda ukazuje, jak důležité místo mají v boji o svobodu nezávislá média.
Dovolená v Barmě – Vybídneme žáky, aby si představili sami sebe v roli novinářů, kteří se chystají navštívit Barmu s cílem napsat reportáž o politické situaci v zemi a pravdivě informovat o tom, jak se žije obyčejným obyvatelům Barmy. Informujeme je o tom, aby počítali s tím, že budou sledováni barmskou policií, což je v tomto státě běžná praxe.
Pošleme studentům pracovní list k situaci v Barmě – fotografie s politickými hesly, část barmských novin The New Light of Myanmar – a informační text Otázky a odpovědi k filmu. Jejich úkolem je na základě získaných informací napsat článek o současné situaci v Barmě.
Po zhlédnutí filmu žáci použijí k jeho reflexi metodu I.N.S.E.R.T. Papír či dokument v počítači si rozdělí na čtyři pole a do každého postupně napíší znaménka plus (+), minus (-), vykřičník (!) a otazník (?); ke znaménkům pak připíší své odpovědi.
plus (+): Co na filmu vnímáš jako pozitivní, co se ti líbilo a s čím souhlasíš?
minus (-): Co naopak vnímáš jako negativní, co se ti nelíbilo a s čím nesouhlasíš?
vykřičník (!): Co bylo ve filmu nového, co jsi nevěděl nebo co považuješ za jeho nejsilnější část?
otazník (?): Vyvstaly ti po zhlédnutí filmu nějaké otázky? Jaké? Sepiš je a dohledej na ně odpověď.
(Podrobnější informace k reflexní metodě I.N.S.E.R.T. najdete v informačním textu Jak na reflexi emocí po filmové projekci, str. 2.)
Žáci se rozdělí do skupin po dvojicích nebo trojicích adiskutují spolu své odpovědi u jednotlivých znamének.
Obdobně mohou si mohou žáci představit sami sebe v roli turistů. V pracovním listu dostanou k dispozici fotografie Barmy z katalogu cestovní kanceláře zobrazující Barmu jako skvělé místo pro exotickou dovolenou – písečné pláže, bungalovy v místním stylu, zlaté pagody.
Jejich úkolem je napsat dopis z dovolené, ve kterém vylíčí, jak dovolenou v Barmě prožili, a zkusí tak zachytit Barmu z pohledu klasického turisty.
Téma: gender, rovnost pohlaví, chudoba, krizové oblasti, rodina
Téma: gender, rovnost pohlaví, chudoba, krizové oblasti, rodina
Tematický okruh: Lidská práva | Globální rozvojové vzdělávání
Když bylo Leile šest let, přišla ve válce o otce. Její matka se nebyla schopna postarat o všechny děti, a tak ji strýc poslal do sirotčince v afghánském hlavním městě Kábulu. Po rodině se jí sice velmi stýská, ale v sirotčinci našla nový domov. Má zde spoustu kamarádek a hlavně může chodit do školy, což by ve své rodné vesnici nemohla. Nejvíc ji baví hodiny hudby. Té se ale podle Tálibánu ženy věnovat nesmějí. Když se po pěti letech odloučení ozve matka, očekává Leila její návštěvu s velkými obavami. Bojí se, aby ji nechtěla odvézt zpátky domů, provdat, a tím jí znemožnit další vzdělávání.
Leilino rozhodnutí – Žáci mají za úkol zpracovat pracovní list 1 a samostatně zodpovědět otázky 1–4 uvedené v levém sloupci tabulky.
Po projekci žáci napíší 3 slova, která reflektují jejich pocity, dojmy a emoce. Poté si zvolí 1 zapsané slovo a vysvětlí, jak bylo jejich slovo myšleno a proč cítí právě tuto emoci. Po reflexi emocí žáci vyplní pravý sloupec pracovního listu 1 včetně poslední otázky.
Na závěr (ve třídě, nebo online) utvoří dvojice a v ní shrnou své odpovědi. Veďte je k tomu, aby dokázali pojmenovat, čím jsou odlišnosti dány. Ptejte se např. na otázku: Jaká odlišnost vás nejvíce překvapila?
Před projekci filmu se žáci zamyslí nad následujícími otázkami – k jednotlivým větám mohou napsat krátkou úvahu:
Co si představujete pod slovem hodnota?
Jakých hodnot si váží moje rodina, co je pro nás důležité?
Dále pracují s pracovním listem Strom. Do kořenů stromu na obrázku zaznamenají, co je pro jejich rodinu nejdůležitější, bez čeho se neobejde. Do kmenu dále zapíší, jaké životní hodnoty jsou důležité pro ně samotné, a do větví, co mohou díky kořenům a kmenu rozvíjet.
Následuje projekce filmu. Zadáme žákům, aby v čase promítání 13:08 film pozastavili a zapsali si, jak se podle nich maminka rozhodne: Nechá Leilu ve škole, nebo ji odveze do vesnice? Svou volbu zdůvodní. Poté mohou pokračovat v projekci filmu až do konce.
Aktivitu žáci zakončí vyplněním obrázku stromu na druhé straně pracovního listu, tentokrát z pohledu Leily.
Téma: gender, rovnost pohlaví, krizové oblasti, rozvojová spolupráce, náboženství
Téma: gender, rovnost pohlaví, krizové oblasti, rozvojová spolupráce, náboženství
Tematické okruhy: Lidská práva | Globální rozvojové vzdělávání
Mnozí afghánští muži vyznávají radikální islám a ctí tradici obchodu s manželkami mladšími o generace, se kterými někdy nejednají lépe než se psy. To je také případ šestnáctileté Sabere, které v sedmi letech zemřel otec a osvojil si ji blízký příbuzný. Když bylo dívce deset, prodal ji o čtyřicet let staršímu Tálibánci, jenž ji čtyřikrát přivedl do jiného stavu. „Často jsem myslela na sebevraždu,” vzpomíná Sabere na manželský život se slzami v očích. Jako jedna z mála měla štěstí, že se jí podařilo uniknout a ukrýt se v azylovém domě pro ženy s podobným osudem. Ani tady ovšem nemá vyhráno. V upřímném snímku režiséra Nimy Sarvestaniho sledujeme marnou snahu Sabeřiny chudé matky a jejího muže dosáhnout dceřina rozvodu. Když se zdá, že osud je rodině konečně nakloněn, nevlastnímu otci začne být vyhrožováno kvůli jeho druhé dceři, desetileté Farzenah. Výměnou za stádo ovcí ji kdysi slíbil jinému muži. „Splátka” měla proběhnout po jejích patnáctinách, ženich si však usmyslel, že ji chce dříve.
V rámci úvodu do tématu před promítáním filmu zadáme žákům, aby vypracovali do dokumentu v počítači krátké odpovědi na následující 4 otázky. Informace mohou hledat na internetu. Nezapomeneme studentům připomenout, aby ke svým odpovědím uváděli zdroje, ze kterých čerpali.
Po zhlédnutí filmu vybídneme žáky, aby použili k reflexi metodu I.N.S.E.R.T. Papír či dokument v počítači si rozdělí na čtyři pole a do každého postupně napíší znaménka plus (+), minus (-), vykřičník (!) a otazník (?); ke znaménkům pak připíšou své odpovědi.
plus (+): Co na filmu vnímáš jako pozitivní, co se ti líbilo a s čím souhlasíš?
minus (-): Co naopak vnímáš jako negativní, co se ti nelíbilo a s čím nesouhlasíš?
vykřičník (!): Co bylo ve filmu nového, co jsi nevěděl nebo co považuješ za jeho nejsilnější část?
otazník (?): Vyvstaly ti po zhlédnutí filmu nějaké otázky? Jaké? Sepiš je a dohledej na ně odpověď.
(Podrobnější informace k reflexní metodě I.N.S.E.R.T. najdete v informačním textu Jak na reflexi emocí po filmové projekci, str. 2.)
Následně rozdělíme studenty do skupin po dvou nebo třech (anebo je vybídneme, ať se rozdělí sami). Společně ve třídě, nebo online pomocí zvoleného komunikačního nástroje (např. Skype, Messenger, Zoom) mají za úkol sdílet se spolužáky ve skupině své odpovědi u jednotlivých znamének. O jednotlivých dojmech poté mohou ve skupině dále diskutovat.
Na co nezapomenu? – S žáky můžeme po projekci filmu použít k reflexi emocí po filmu obdobnou metodu Na co nezapomenu?
Každý žák stručně zaznamená scénu, která ho nejvíce zaujala. Apelujeme na žáky, aby zapsali to, co je zaskočilo, co jimi otřáslo, co je překvapilo, co vyvolalo pozitivní či negativní emoce.
Poté rozdělíme studenty do skupin po dvou až čtyřech, v nichž prodiskutují své záznamy a zdůvodní si navzájem, proč vybrali právě danou scénu.
Téma: krizové oblasti, propaganda
Téma: krizové oblasti, propaganda
Tematické okruhy: Mediální vzdělávání | Globální rozvojové vzdělávání
V roce 1994 propukl ve Rwandě občanský konflikt, jehož výsledkem bylo zavraždění osmi set tisíc Tutsiů, příslušníků zdejší etnické menšiny. Nástrojem genocidy se zde stal rozhlas. Podle svědků ve vysílání provládní soukromé rozhlasové stanice Milles Collines, ovládané extremisty z etnické skupiny Hutuů, často zaznívaly výzvy k zabíjení pomocí zemědělských nástrojů, nezřídka se ozývala i konkrétní jména. Odhalit viníky genocidy dostal za úkol mezinárodní tribunál v sousední Tanzanii. Ve vězení se ocitly statisíce Hutuů, kteří ve většině případů popírali jakoukoli vinu. Sedmnáctiletý François, který byl po třech letech věznění propuštěn na svobodu, se přiznal k vraždě čtyř dětí. Podle něj se rádio Milles Collines, přezdívané jako „rádio mas“, podílelo na provokaci k nenávisti a zabíjení značnou měrou. Lidé se při jeho poslechu začali stávat podezíravými a obviňovali své sousedy a příbuzné z nepřátelství. Dokument ukazuje, jak silné mohou být účinky médií, když dokážou v tak krátkém čase rozvrátit rodiny, vymazat léty prověřené vztahy a vzájemnou důvěru.
Před promítáním filmu si žáci sepíšou několik základních bodů o tom, co vědí nebo zjistí o:
Informace si mohou dohledat na internetu.
Poté žáci napíšou několik tipů, kdo je mladík na obrázku, jak asi žije, co dělá či studuje, příp. jaké má problémy.
Po promítání je nutné provést důkladnou reflexi emocí, jelikož se jedná o silný film.
Využijeme metodu Pětilístek – žáci napíší básničku volným veršem v pěti řádcích podle následujících pokynů a zároveň tím vyjádří svoje emoce:
Následně žáci vyplní pracovní list: uvedou, jak se po projekci filmu změnil jejich pohled na mladíka z obrázku, Françoise, zamyslí se, kdo za vraždění nese největší podíl viny atd. Mohou si jej vytisknout nebo odpovědi zpracovat do již vytvořeného dokumentu.
V další části aktivity pracují studenti s materiálem 1 a 2, zaměřenými na represe namířené proti Tutsiům v době genocidy ve Rwandě a protižidovská nařízení v době 2. světové války. Podle vzoru si vytvoří tabulku a vždy do stejného řádku zapisují opatření, která jsou si svým charakterem podobná. Žáci zakroužkují ta opatření, která jsou si podobná nejvíce a následně odpovídají na otázky (odpovědi zapisují do tabulky):
Poznámka: Doporučujeme aktivitu zadat ve třídě, kde jste se už situaci Židů během 2. světové války a holokaustu věnovali. Případně lze tuhle část aktivity vynechat a pracovat jen s pracovním listem.
TIP: Více o genocidě ve Rwandě a historii a současnosti Rwandy je v Otázkách a odpovědích k filmu.
Etnický konflikt (projekt) – Zadáme žákům k vypracování menší projekt zaměřený na vyhledávání a zpracovávání informací. Požádáme je, aby popřemýšleli a sepsali na papír nebo do dokumentu v počítači vše, co je napadne k tématu etnický konflikt.
Následně mají za úkol napsat vlastní definici etnického konfliktu. Informace si mohou dohledat na internetu nebo se doptat rodičů. Každý žák pak vyhledá informace o 2–3 etnických konfliktech na vybraném kontinentu (Evropa, Asie, Afrika, Severní a Jižní Amerika).
Mezi informacemi by neměly chybět následující údaje:
Výstupy mohou žáci zpracovávat například v programu Microsoft PowerPoint, Prezi (po registraci je dostupná zkušební verze zadarmo) nebo jiném preferovaném programu.
Téma: krizové oblasti, nedemokratické režimy, zpravodajství a publicistika
Téma: krizové oblasti, nedemokratické režimy, zpravodajství a publicistika
Tematické okruhy: Lidská práva | Globální rozvojové vzdělávání | Mediální vzdělávání
Mladá kurdská reportérka Dilovan založila rádiovou stanici v sutinách svého rodného syrského města Kobani. To se po dlouhých bojích nakonec ubránilo ofenzivě Islámského státu. Rádio Kobání se stalo nejen zdrojem informací, ale i energie a pocitu stability v obdobích války i klidu. Vysílá rozhovory s místními uprchlíky, vojáky i novináři, kteří často přicházejí rovnou z míst střetů s Islámským státem. Dilovan však není pouhou reportérkou, je především dívkou, která na pozadí válečného konfliktu prožívá své lásky a přátelství. Film, jenž se nevyhýbá ani explicitním záběrům na oběti násilí, se stává průvodcem po syrském městě, kam se pomalu vrací život.
Před promítáním filmu mají žáci za úkol sepsat několik bodů o tom, co vědí o Sýrii a o současném konfliktu. Informace si mohou dohledat na internetu a text zpracovat do dokumentu v počítači nebo na papír.
Dále zadáme žákům, aby si představili, že mají dvě minuty na evakuaci z domu – nastaví si dvouminutový časový limit a během něj na papír sepíší věci, které by si vzali s sebou. Svůj seznam si uschovají a více jej nedoplňují.
Po promítání je nutné provést důkladnou reflexi emocí, jelikož se jedná o silný film.
Vyzkoušejte metodu Pětilístek – žáci napíší básničku volným veršem v pěti řádcích podle následujících pokynů a zároveň tím vyjádří svoje emoce:
Další část aktivity mají žáci za úkol plnit ve dvojicích. Buď při společné výuce ve třídě, nebo se spojí se spolužákem nebo spolužačkou přes jimi zvolený komunikační kanál (telefonicky, přes WhatsApp, Facebook Messenger, Skype apod.). Úkolem každé dvojice nebo trojice je vrátit se k „evakuačnímu seznamu“ ze začátku hodiny. V tuto chvíli se ze studentů stávají uprchlíci a utíkají ve dvojicích dohromady pouze s pěti položkami ze svých seznamů. Musí si tedy zvolit celkem pět věcí z obou seznamů, které by si s sebou vzali.
Téma: migrace
Téma: migrace
Tematický okruh: Globální rozvojové vzdělávání
Tři mladí chlapci v Evropě se snaží žít život jako každý jiný v jejich věku. Není to ale tak snadné, neboť pochází z Afghánistánu, Sýrie a Guinei. Fattah dře v továrně na textil v Instanbulu s vidinou vydělat si dostatek peněz na cestu do Řecka a poté do Itálie. Saleh už žije v Evropě tři roky a doufá, že za ním přijedou jeho rodiče. Mamadou se upíná ke své práci a studiu navzdory tomu, že se jeho pobyt stal v Belgii nelegální. Tři příběhy teprve dospívajících mužů zobrazují koloběh migrace v celé své šíři: počáteční idealizaci Evropy, ilegální překračování hranic, čekání na rozhodnutí o přidělení azylu, pobyt v domě pro nezletilé cizince, deportaci...
Občane, občane… – Žákům sdělíme zadání: „Představte si, že vaše země byla obsazena nepřátelskými vojsky a vy jste se dostali jako političtí uprchlíci na území státu se stejnou imigrační politikou, jako je v ČR. Popište kroky, které podle vás musíte absolvovat, abyste mohli v této zemi legálně pobývat co nejdéle.“
Po projekci žáci nejprve o vytvoří krátký vzkaz adresovaný některému z hrdinů filmu. Co by mu chtěli vyřídit, sdělit, na co se ho zeptat apod.? Formu vzkazu si mohou studenti sami zvolit (SMS, krátký dopis atd.)
Poté mají za úkol pomocí internetu vyhledat základní informace o imigraci v ČR a následně odpovědět na tyto otázky:
K usnadnění práce můžeme žákům doporučit odkaz Otázky a odpovědi o cizincích v ČR.
Nakonec tyto informace porovnají s tím, co si zapsali před filmem. Díky tomu zjistí, nakolik byly jejich představy a předpoklady správné. Opět se mohou zkontaktovat se svým spolužákem či spolužáky a vyhledané informace porovnat společně.
Žáci vyhledají informace na interaktivní Encyklopedii migrace, online vzdělávacímu projektu evropské akademické obce, k tématu současné migrace ve světě. Před aktivitou je dobré nechat studenty vyhledat a vyjasnit si pojmy jako migrace, emigrace a imigrace.
Následně si každý žák zvolí 4 země, u nichž bude pomocí mapy zjišťovat následující údaje za rok 2017:
– počet obyvatel zvolené země,
– do kterých 3 zemí obyvatelé zvoleného státu emigrují nejčastěji,
– z jakých 3 zemí pochází největší počet imigrantů v dané zemi.
Téma: původní kultury, enviromentální chování
Téma: původní kultury, enviromentální chování
Tematický okruh: Globální rozvojové vzdělávání | Životní prostředí
Na jihu Etiopie žijí lidé kmene Mursi. Jejich ženy jsou známé tím, že si do spodního rtu vkládají zdobené talířky a do ušních boltců obrovské náušnice. Ne všechny jejich ozdoby jsou ale tradiční. Řadu těch nejbizarnějších si totiž vyrábějí až v poslední době a zdobí se jimi jen tehdy, když do jejich vesnice míří turisté toužící po zajímavých fotkách ze své exotické dovolené a ochotní za jejich pořízení dobře zaplatit. Humorný a zároveň mrazivý film ukazuje prostřednictvím konfrontace světů svérázné domorodé ženy a holandské turistky ničivé dopady turistického ruchu na život tradičních komunit.
CK Galaxy – Aktivita je vhodná také pro skupinovou práci rodičů a žáků. Žákům sdělíme, aby si před projekcí vyhledali údaje o turismu v České republice. Mohou například zjistit, kolik zahraničních turistů v minulém roce navštívilo ČR, kolik vnitrostátních cest Češi v uplynulém roce podnikli a jaké výše dosáhly příjmy ČR z cestovního ruchu.
Následně zadejte žákům samostatnou práci s pracovním listem, který je součástí aktivity. Žáci si nejprve přečtou jeho první část – text Chcete si přivydělat? Přidejte se k nám! Následně je jejich úkolem individuálně vyplnit dotazník (do kolonky povolání vyplní to, co by chtěli v životě dělat).
Pracovní listy si nemusí žáci tisknout, stačí, pokud odpovědi zaznamenají do jiného dokumentu nebo napíšou na papír.
Následuje projekce filmu.
Po projekci žáci vyhodnotí vyplněné dotazníky (mohou společně s rodiči). U jednotlivých otázek sečtou kladné a záporné odpovědi, u otázky 2 uvedou i průměrnou hodinovou sazbu, u otázky 4 sečtou množství uvedených kontaktů.
Následně s žáky společně diskutujeme o následujících otázkách:
Kde začíná soukromí člověka? Které činnosti uvedené v dotazníku jste považovali za „intimní“ a proč? Které chování lidí ve filmu narušovalo podle vás důstojnost zúčastněných? Co vše jsme ochotni udělat za peníze? Jak hodnotíte výsledek dotazníku? Jak z tohoto pohledu hodnotíte své odpovědi?
Černá a bílá není černobílá – Studenti si nejdříve vyhledají významy pojmů etnocentrismus, kulturní relativismus, tradice. Poté jim zadejte, aby si samostatně přečetli a vyplnili pracovní list.
Poznámka: Pokud pracoujeme s rozsáhlým textem Baumanových postmoderních vzorců, použijte přílohu k pracovnímu listu.
Téma: environmentální chování, fair trade
Téma: environmentální chování, fair trade
Tematicky okruh: Životní prostředí | Globální rozvojové vzdělávání
Upcyklace je čím dál rozšířenější metoda, která dokáže využít materiál z přebytečných výrobků k vytvoření produktu vyšší hodnoty. Své kolekce podle tohoto principu vytváří i estonská módní návrhářka Reet Ausová. Využívat textil, který by běžně skončil na skládce, podobně jako další tisíce tun oblečení, které se neprodalo nebo vyšlo z módy. Při pátrání ve stopách módního průmyslu, od obchodních řetězců až k asijským velkovýrobnám, si Reet ověřuje, jak je taková nadprodukce dlouhodobě neudržitelná, jak hazarduje se zdravím lidí a neúměrně plýtvá zdroji celé planety. Ambice Reety jsou proto opravdu vysoké: o nutnosti upcyklace chce přesvědčit vedení módních korporací. Je Reet bláhovým snílkem, nebo předznamenává novou éru módní produkce?
Studenti si přečtou anotaci a písemně odpoví na otázku v závěru:
Je Reet bláhovým snílkem, nebo předznamenává novou éru módní produkce?
Svůj postoj vysvětlí, případně doloží fakty, které si dohledají na internetu.
Po zhlédnutí filmu studenti použijí k jeho reflexi metodu I.N.S.E.R.T. Papír či dokument v počítači si rozdělí na čtyři pole a do každého postupně napíšou znaménka plus (+), minus (-), vykřičník (!) a otazník (?); ke znaménkům pak připíšou své odpovědi.
plus (+): Co na filmu vnímáš jako pozitivní, co se ti líbilo?
minus (-): Co naopak vnímáš jako negativní, co se ti nelíbilo?
vykřičník (!): Co bylo ve filmu nového, co jsi nevěděl nebo co považuješ za jeho nejsilnější část?
otazník (?): Vyvstaly ti po zhlédnutí filmu nějaké otázky? Jaké? Sepiš je a dohledej na ně odpověď.
Podrobnější informace k reflexní metodě I.N.S.E.R.T. najdete v informačním textu Jak na reflexi emocí po filmové projekci (str. 2).
Dále studenti písemně odpoví na otázky:
Poté se studenti vrátí ke své úvaze v úvodu a doplní do ní, zda se jejich postoj změnil, nebo se naopak utvrdil na základě zhlédnutí filmu. Svůj postoj písemně zdůvodní. Do své práce zakomponují i úvahu nad vlastní pozicí: Nakupuješ oblečení zodpovědně? Proč ano, proč ne? Pokud ne, chceš svůj přístup změnit? Proč ano, proč ne?
Popis celé aktivity s názvem Šatník najdete v pracovním listu.
Studenti mohou dále vyhledat na internetu tři známé módní řetězce zabývající se prodejem oblečení, které přicházejí s nabídkou udržitelné módy. Sepíší, jak specificky se řetězec ekologicky na trhu chová. Upozorněte studenty, aby si dali pozor na tzv. Greenwashing (vytváření zavádějícího nebo klamného dojmu, že firma nebo produkt je ekologický nebo přátelský k životnímu prostředí (marketingová strategie); často má zakrýt neochotu firmy zavádět skutečně účinná opatření k redukci environmentálního dopadu).
Podrobnější informace k problematice textilního průmyslu si můžete Vy i studenti doplnit také pomocí informačního textu Otázky a odpovědi.
Téma: environmentální chování, krizové oblasti, dětská práce, fair trade
Téma: environmentální chování, krizové oblasti, dětská práce, fair trade
Napadlo vás někdy, že se ve vašem mobilu mohou skrývat vzácné minerály „potřísněné krví“ obětí války v Kongu? A že každé zavolání z mobili nepřímo podporuje největší válečný konflikt od doby druhé světové války, ve kterém padlo víc než pět milionů lidí? Ne, to není žert – bez vzácných minerálů, jejichž drtivá většina pochází z ilegálních dolů v této zemi, by se totiž váš mobil neobešel. Dánský režisér Frank Piasecki Poulsen při svém pátrání šokován zjišťuje, že mu žádný z výrobců nemůže zaručit, že právě jeho mobily nemají s válkou o naleziště minerálů v Kongu nic společného. Vypraví se proto do jednoho z největších dolů v konžské Bisie. Dětská práce, prostituce nezletilých dívek, smrt zavalením a přestřelky mezi členy místních gangů jsou zde každodenní realitou, stejně jako všudypřítomná korupce.
Před zhlédnutím filmu zadáme žákům provést malý průzkum. Jejich úkolem je oslovit minimálně 10, maximálně 20 spolužáků, kamarádů nebo členů rodiny a položit jim následující otázky:
Výsledky mohou žáci zpracovat do grafů nebo vytvořit přehlednou souhrnnou tabulku (využitím např. Microsoft Excel) a několika větami je shrnout.
Po zhlédnutí filmu žáci použijí k jeho reflexi metodu I.N.S.E.R.T. Papír či dokument v počítači si rozdělí na čtyři pole a do každého postupně napíšou znaménka plus (+), minus (-), vykřičník (!) a otazník (?); ke znaménkům pak připíšou své odpovědi.
plus (+): Co na filmu vnímáš jako pozitivní, co se ti líbilo a s čím souhlasíš?
minus (-): Co naopak vnímáš jako negativní, co se ti nelíbilo a s čím nesouhlasíš?
vykřičník (!): Co bylo ve filmu nového, co jsi nevěděl nebo co považuješ za jeho nejsilnější část?
otazník (?): Vyvstaly ti po zhlédnutí filmu nějaké otázky? Jaké? Sepiš je a dohledej na ně odpověď.
(Podrobnější informace k reflexní metodě I.N.S.E.R.T. najdete v informačním textu Jak na reflexi emocí po filmové projekci, str. 2.)
Dále se žáci vrátí k výsledkům vlastní ankety a zhodnotí je (jako souvislý text, v bodech apod.). Hodnocení nemusí být dlouhé, ale mělo by se zaměřit na to, do jaké míry sledovaná skupina (ne)dodržuje zásady udržitelného rozvoje. Pomoci jim v tom mohou Zásady udržitelného rozvoje.
Na závěr předcházející aktivity či jako její alternativu mohou žáci provést reflexi celého tématu pomocí reflexní metody R.A.F.T. Ta pomáhá vžít se do vybrané role a jako pisatel srozumitelně komunikovat svou myšlenku či poselství konkrétnímu adresátovi. Smyslem metody je mimo jiné vést studenty k využívání rozličných formátů psaní, strategií sdělení a kreativitě.
Studenti si nejprve vyberou roli, ve které budou psát, dále komu bude psaní adresované, formu textu a následně dílčí téma. Délka textu by měla být spíše kratší (max. 1800 znaků).
R (Role) - Za koho budou studenti psát? Kdo je autorem textu? (např. student, jeho generace, novinář, Chance – kluk z DRC, místní politik, pracovník neziskového sektoru, či může být autor neživý, např. mobil samotný.
A (Adresát) - Koho chce autor oslovit? Např. vrstevníky, politiky, rodiče, prezidenta, ochránce přírody, firmy jako Nokia, mezinárodní organizace např. OSN aj.
F (Forma) - Jakou formu bude text mít? Např. dopis, plakát, stížnost, petice, novinový článek, příspěvek na sociální síť, leták aj.
T (Téma) - O čem chce autor adresáta informovat? Zvolte si konkrétní téma, o kterém chcete psát.
Téma: environmentální chování
Téma: environmentální chování
„Žijeme v době plastové,“ podotýká hned na úvod jeden z protagonistů. Dokument na příkladu města Zlín ukazuje, co toto prohlášení v praxi vlastně znamená, a to zdaleka nejen pro tamní občany. Krátký reportážní film zachycuje situaci s obtížně recyklovatelnými odpady. Provádí jím zaměstnankyně místního magistrátu a pracovníci Technických služeb Zlín, které režisér zpovídá a zachycuje přímo při práci. Na lokálních souvislostech jihomoravské obce přibližuje technickou, ekonomickou a politickou stránku celého problému. K tomu se neodbytně přidávají otázky s celospolečenským přesahem, týkající se širší udržitelnosti soudobého konzumního stylu života.
Žákům na úvod sdělíme, že film, který uvidí, se jmenuje „Mezi odpady“. Zadáme jim, ať na papír formátu A4 nebo do dokumentu napíší, mezi jakými odpady žijí. Měli by specifikovat, co konkrétně doma vyhazují do koše/kontejneru během jednoho týdne. Z výčtu vyberou pět odpadků, které se v jejich koši vyskytují nejčastěji, ty pak barevně zakroužkují či jinak označí.
Po filmu studenti vyplní krátký vědomostní kvíz, ve kterém se zamyslí nad významem pojmů jako „zero waste“ či odhadnou podíl recyklovaného plastu v ČR.
Správné odpovědi jsou: 1A, 2B, 3c, 4B, 5C
Umění bezodpadu – Další aktivitou je týdenní projektová výzva, ve které studenti plní dílčí úkoly a tím snižují svou odpadovou stopu. Cílem této individuální výzvy je naučit se od základů, jak můžeme snížit svou produkci odpadu. Během sedmi dní budou žáci plnit úkoly, které se vztahují k principům životního stylu tzv. „zero waste“ neboli bezodpadového života. Plnění úkolů si zaznamenávají do tabulky v pracovním listě.
Tato lekce je součástí online environmentální kampaně Umění odpadu.
Téma: environmentální chování, aktivní občanství
Téma: environmentální chování, aktivní občanství
Hlavní hrdina filmu Petri opouští svůj prázdný byt a běží zasněženými Helsinkami uprostřed noci do skladiště, kam si uložil všechny své osobní věci. Může si však vzít pouze jediný předmět a tak to bude po dobu celého jednoho roku – jeden den, jedna věc a zákaz nákupu čehokoli nového. K tomuto osobnímu experimentu se Petri rozhodl, když zjistil, že hromadění věcí ho nečiní šťastným. Co vše skutečně ke svému životu potřebujeme, abychom mohli bez obav chodit do práce nebo ven s přáteli? A bez čeho se skutečně můžeme obejít? Na tyto otázky se snaží odpovědět hlavní protagonista a režisér v jedné osobě ve svém autobiografickém filmovém deníku.
Studentům pošleme stručný námět filmu:
„Hrdina filmu Petri začal řešit, co s hromadou věcí, kterými se obklopil po rozchodu s přítelkyní. Vyhlásil sám pro sebe zajímavý celoroční projekt: všechny své věci (oblečení, nábytek, mobil, počítač, zkrátka vše) uložil na konci prosince do pronajatého skladu s tím, že od ledna si smí vzít každý den jednu jedinou věc. Film začíná scénou, kdy mladík sedí nahý v úplně prázdném bytě bez lednice a pračky (zůstala jen prázdná kuchyňská linka, základní vybavení koupelny a WC) a v noci vybíhá pod rouškou tmy pro první věc.”
Následně studenty namotivujeme k vžití se do Petriho situace. Jejich úkolem je sepsat pět věcí, které by si vzali ze skladu, aby mohli jít po pěti dnech do práce či do školy.
Reflexe – Studenti napíší, které tři momenty filmu jim připadaly nejsilnější a proč.
Posléze jim zadáme, aby na internetu vyhledali pět zajímavých projektů, které pomáhají řešit nadbytek věcí, aniž by se musely vyhodit (mohou být lokální, regionální, národní i mezinárodní). Může jít o jídlo, oblečení, knihy, vybavení bytu, květiny atd. Z těch pěti vyberou jeden, do kterého by se sami chtěli zapojit – a nejlepším případě i zapojí. Osobní závazek mohou sdílet i se svými spolužáky a plnit ho společně.
Tato lekce je součástí online environmentální kampaně Umění odpadu. K filmu Mý věci, byla v rámci kampaně připravena neotřelá projektová výzva Umění minima vhodná pro distanční výuku:
Žáci si v průběhu týdenní výzvy vyzkouší žít podle zásad minimalismu. Každý den po sedm dní budou zmenšovat nejen svou materiální, ale i digitální stopu. Vše si průběžně zapisují do připravené tabulky a učí se poznávat hodnotu věcí kolem nás. Při plnění výzvy si žáci uvědomí negativní dopady materiálové nadprodukce a digitálního znečištění na životní prostředí a budou sledovat, jestli mají víc času na blízké a kamarády.
Podrobný popis týdenní výzvy Umění minima.
Téma: environmentální chování, aktivní občanství
Téma: environmentální chování, aktivní občanství
Prožít zimu na pláži za polárním kruhem a trávit čas surfováním v ledovém oceánu se rozhodli dva nadšení filmaři z Norska. A nebyla to jen touha po dobrodružství, ale i snaha udělat něco pro přírodu. Jørn a Inge se vybavili prošlými potravinami, na opuštěné pláži vybudovali chatrč ze dřeva a naplavených předmětů, které použili jako izolaci. Odpadky sbírali průběžně a podařilo se jim shromáždit tři tuny vyhozených věcí. Než napadl sníh, vyrobili si kamínka ze starých barelů, aby měli jak topit a vařit. Dokument ukazuje způsob alternativního, ekologicky pojatého životního stylu, realizovaného v souladu s životní filozofií.
Na úvod necháme žáky najít na internetu tři projekty, které přispívají ke zlepšení životního prostředí ve svém okolí. Mohou zkusit najít i projekty přímo v místě jejich bydliště či okolí.
Následně si vyberou jeden z nich, k němuž na mobil nahrají audio či video medailonek. Nahrávka by měla být přibližně 1 minutu dlouhá. Cílem není sdělit co nejvíce informací o projektu, ale poutavě jej představit tak, aby to posluchače (Vás, popř. ostatní spolužáky) zaujalo.
Po filmu žáci napíší tři slova, která v nich po skončení filmu rezonují, a několika větami vysvětlí proč.
Dále mají za úkol sepsat krátké zamyšlení (200 slov) na téma „Kdo chce hýbat světem, musí pohnout sám sebou“. Zamyšlení by mělo obsahovat i jejich názor na to, jak vidí v kontextu této věty sami sebe. Můžete se ptát následovně: Napadne vás, co byste mohli či chtěli změnit ve svém okolí? Pokud ano, co by to bylo?
Vytvoř neškodný obal – Úkolem je zhotovit obal z materiálů, které mají doma, jenž by neškodil životnímu prostředí. Žáci mohou vytvořit obal přímo pro konkrétní použití (například na brýle, potravinu, šperky apod.).
Následně vytvoří propagační příspěvek vhodný na zveřejnění na sociální síť: vyfotografují svůj obal a napíší k němu informace, jako by jej měli prezentovat na jimi vybrané sociální síti (Instagramu, Facebooku atd.). Příspěvek mohou vytvořit například v textovém editoru Microsoft Word či přímo na zvolené sociální síti (nemusí jej samozřejmě i publikovat).
V příspěvku mohou uvést:
– složení/materiál,
– vysvětlení, proč právě jejich obal by si měl případný výrobce vybrat,
– popsat jeho ekologickou, případně i ekonomickou výhodnost,
– na co je vhodné daný obal použít.
Ponecháme na studentech, jakou formou příspěvek připraví a jakou sociální síť si vyberou. Vyhradíme jim na vypracování dostatek času, např. 2 týdny.
Téma: environmentální chování, aktivní občanství
Téma: environmentální chování, aktivní občanství
Studenti Palackého univerzity v Olomouci se jednoho dne rozhodli vzít věci do svých rukou. Parta nadšenců z různých fakult založila iniciativu Udržitelný Palacký a na vlastní pěst rozjela projekty na třídění odpadu, komunitní zahradu, obchod s přebytečným zbožím nebo projekt na bezplatné dolévání kohoutkové vody v kavárnách. Dobrovolnickou organizaci brzy podpořila univerzita, a tak Udržitelný Palacký dnes organizuje osvětové kampaně, pořádá úklidové akce a vůbec se snaží inspirovat ostatní studenty i další české univerzity v cestě za udržitelností a odpovědností za prostředí, ve kterém žijeme.
Před filmem si žáci zkusí písemně odpovědět na následující evokační otázky:
Reflexi filmu provedeme pomocí metody I.N.S.E.R.T. (podrobněji o metodě naleznete v dokumentu Jak na reflexi po filmové projekci na str. 2). Dokument v počítači si žáci rozdělí na čtyři pole a do každého postupně napíšou znaménka plus (+), minus (-), vykřičník (!) a otazník (?); ke znaménkům pak připíšou své odpovědi. Při vypracování úkolu může studentům pomoci i informační text Otázky a odpovědi k filmu.
Žákům rozešleme zadání projektu zaměřeného na zlepšení prostředí školy (v oblasti ekologie a udržitelnosti), ve kterém najdou, co je jeho cílem a jak postupovat.
Reflexe probíhá formou sdílení jednotlivých projektů, které doplníte o vaše reakce a připomínky. Jejich zhodnocení pak žákům nasdílíme. Ve třídě se můžete domluvit, že o projektech budete hlasovat. Můžete se shodnout na 1 až 2 nápadech, které pak společně jako třída zrealizujete, jakmile se školy opět otevřou. Mohou to být ale i všechny projekty, není nutné žádný vyřazovat.
Téma: krajina
Téma: krajina
Gotland – švédská perla ležící v Baltském moři. Spásou ostrova a prokletím zároveň je vápenec, který tvoří většinu jeho povrchu. Místní vápenka Nordkalk a část obyvatel ostrova bojují za rozšíření těžby, která pro ně představuje hlavní zdroj obživy. Aktivisti naopak upozorňují na dopady na životní prostředí, především pak vodní zdroje, a další těžbu blokují doslova vlastním tělem. Jedni chtějí uchránit přírodní ráj před devastací, druhým jde o příjem. Různé pohledy střetávající se v pohádkově divoké krajině dokumentují typický konflikt, který vyvstává v unikátních přírodních lokalitách oplývajících bohatými zdroji. Jak vyspělá musí být společnost, aby se dokázala správně rozhodnout, které zájmy je třeba spíše chránit?
Žáci sepíší seznam jakýchkoli – malých i velkých – zásahů člověka do přírody, které podle nich životní prostředí poškozují. Pokud jsou některé zásahy typické pro určitou oblast, mohou připsat pro jakou (zemi či region). K seznamu dále přidají 3 až 5 konkrétních případů z České republiky; ideálně z regionu, ve kterém žáci žijí.
Po zhlédnutí filmu žáci písemně vypracují odpovědi na následující otázky vztahující se k filmu:
*Žáci by měli identifikovat zejména čtyři skupiny: těžaře (zájem vytěžit co nejvíce, ekonomické); zaměstnance lomu (omezená těžba, zachování pracovních míst); místní obyvatelé, závislí na dostatku vody (omezení těžby, zachování pitné vody); aktivisty a neziskové organizace (ukončení těžby a zachování rázu krajiny a přírodního bohatství).
Boj o důl – Žáci mají za úkol najít na internetu dostatek informací k aktuálnímu problému na hranicích České republiky s Polskem a Německem (tzv. Trojmezí). Na polské straně se nalézá důl Turów a právě v současné době se odehrává doslova boj o jeho další osud.
Žáci písemně vypracují následující otázky (max. dvě A4):
Žáci by neměli zapomenout sepsat, jaké zdroje použili. Jak správně uvádět elektronické zdroje podle aktuální normy, studenti najdou v PDF dokumentu z webu citace.com (str. 23).
Angličtina | Sociální problematika
Angličtina | Sociální problematika
Jazykové oblasti: Pronunciation (different accents), Vocabulary (characteristics/e-mails, age idioms)
Jazykové dovednosti: Listening, Writing
Může se soubor seniorů a seniorek, jehož věkový průměr se blíží devadesátce a skoro všichni členové vlastní umělou kloubní náhradu, úspěšně zúčastnit hiphopové taneční soutěže? Film sleduje fascinující cestu novozélandských nadšenců, kteří to se svým vystoupením chtějí dotáhnout až do Las Vegas. Životní elán a nadhled jim rozhodně nechybí. Díky pozitivnímu přístupu se jim daří překonávat i zdánlivě neřešitelné překážky a dokazovat, že věk je jen číslo a s humorem jde všechno lépe. Oporou i blízkou přítelkyní je pro ně mladá manažerka a trenérka Billie, pro kterou představují překážky pouze výzvu na cestě s jasným cílem. Jak sama říká: „Pojedete všichni, i kdyby to bylo v urně.“
Žáci napíší definici, metaforu, volný proud asociací a klady/zápory na téma old age (stáří). Odpovědí mohou vypracovat přímo do pracovního listu 1.
Ve druhém cvičení téhož pracovního listu 1 pak mají za úkol vyhledat význam idiomů spojených s věkem.
Žáci si vyzkouší reflexi po filmu pomocí aktivity Pětilístek. Instrukce jsou rozepsány v anglickém jazyce v pracovním listě 2 (cvičení 1). Ve cvičení 2 studenti odpoví na otázky týkající se zejména porozumění filmu a jeho jazyku.
Ve třetím cvičení si žáci vyberou jeden z citátů o stáří a okomentují ho několika větami – Do you agree or disagree, why? Kromě zamyšlení se nad otázkou stáří si tak procvičí i vyjádření souhlasu a nesouhlasu v angličtině.
Žáci zhlédnou film Hiphop-erace a poté napíšou kratší text (10–15 vět) na jedno z uvedených témat:
a) Write an e-mail/letter to the crew thanking them for inspiration and expressing your admiration.
b) How many people do you know who are enjoying their old age? Do they inspire you? Choose one person and write a short characteristics of him/her
Angličtina | Téma: životní prostředí, enviromentální chování
Angličtina | Téma: životní prostředí, enviromentální chování
Jazykové oblasti: vocabulary (environment)
Jazykové dovednosti: listening, writing, speaking
Jenny a Grant jsou filmaři a milují jídlo. Nelíbí se jim ovšem způsob, jakým s ním lidé na Západě nakládají, a rozhodnou se půlročním projektem ukázat, kam až sahá problém plýtvání potravinami. Celých šest měsíců se noří do kontejnerů a žijí z vyhozených surovin, které ještě ani neprošly datem spotřeby a už skončily na smetišti. Celosvětově se odhaduje, že až třetina veškeré potravinové produkce se vyhodí. Obrovské ztráty energie a zdrojů, plýtvání zemědělskou půdou nebo uvolňování skleníkových plynů ze skládek komentuje v hravém dokumentu řada odborníků, kteří mimo jiné připomínají nesmyslnost „kosmetických“ standardů, jež se aplikují na vzhled průmyslových potravin mířících na pulty supermarketů. K zásadní změně systematického plýtvání by přitom stačilo docela málo – podívat se do ledničky dřív než půjdu nakupovat a v obchodě přemýšlet nad tím, co jsem reálně schopen spotřebovat.
Před projekcí filmu si žáci nejprve zkusí napsat během dvou minut vše, co je napadne, když se řekne „food”. Pokud pracují ve skupině, mohou psát buď každý zvlášť a následně své myšlenky sdílet, nebo, chceme-li aktivitu pojmout interaktivněji, můžeme využít online tabule (např. Google Jamboard) nebo Mentimeter.
Dále žáci odpoví na následující otázky týkající se spotřeby jídla.
Poté vypracují cvičení v pracovním listu 1 obsahující slovní zásobu, která se k tématu pojí a se kterou se ve filmu setkají. Odpovědi mohou zaznamenat přímo do dokumentu.
Následuje projekce filmu. Vybídneme žáky, aby si vypisovali slovíčka nebo fráze, kterým nerozumí, a po zhlédnutí filmu si je přeložili.
Reflexe po filmu probíhá metodou I.N.S.E.R.T. – žáci si jednu stranu papíru (či dokumentu v počítači) rozdělí na čtyři pole, přičemž do každého napíšou jedno znaménko.
K jednotlivým znaménkům uvedou odpovědi na otázky:
Positive moments (+): What do you perceive as positive?
Negative moments (-): What do you perceive as negative?
Surprising information (!): Did you learn anything new? If so, what? Which part of the film was the most powerful for you?
Questions (?): Do you have any questions in your mind? Write them down and find the anwers on the internet or ask your parents.
Žáci sepíší krátký text na téma Dumpster diving:
Can you explain the term dumpster diving? What do you think about it? Have you ever tried it?
Doporučujeme projít si dokument Otázky a odpovědi, který nabízí doplňující informace a kontext k tématu.
Angličtina | Globální rozvojové vzdělávání, Občanská angažovanost
Angličtina | Globální rozvojové vzdělávání, Občanská angažovanost
Jazykové oblasti: Vocabulary: migration, Grammar: conditionals
Jazykové dovednosti: Writing, Listening, Speaking
V anglickém Bristolu evidují na čtyři stovky žadatelů o azyl. Pětatřicet liber týdně, které dostávají od britské vlády, stačí každému z nich nanejvýš na levné jídlo. Na drahou městskou dopravu mohou zapomenout, a tak chodí po městě pěšky. Od prosince 2008 to už ale pro mnoho z nich neplatí – díky partě místních nadšenců, kteří odstartovali jedinečný projekt. Sbírají po městě stará a odložená kola a s pomocí zájemců z řad uprchlíků je dávají dohromady. Lidem, kteří kvůli svému statusu nemohou být oficiálně zaměstnáni, nabízejí kromě možnosti smysluplného „zabití“ jejich volného času při opravě kol ještě něco navíc: vlastní bicykl.
Žáci nejprve vyplní pracovní list 1. Začnou tím, že v angličtině vysvětlí pojmy emigration, immigration, refugee a asylum seeker, k čemuž mohou použít i slovník. Dále zkusí vlastními slovy vyjádřit, co pro ně znamená svoboda – freedom – žádná odpověď není špatně. Nakonec si vyzkouší vyhledávání informací v interaktivní mapě migrace. Mají za úkol zjistit týkající se migrantů.
TIP: Žáci mohou tento film sledovat i v původním zněním s anglickými titulky.
Zodpovězením na otázky po filmu v pracovním listě 2 Žáci provedou reflexi a zároveň si otestují své porozumění filmu prostřednictvím 8 otázek. Zadání můžeme zjednodušit tím, že si každý vybere pouze 4 otázky, na které odpoví.
Žáci poté vyplní i druhé cvičení. Nakonec je čeká bonusový úkol, kde by na základě QR kódů (ke splnění jim stačí čtečka QR kódů v mobilu) měli uhodnout slavného emigranta.
TIP: Pokud žáky problematika více zaujme, můžete jim doporučit přímo stránky projektu The Bristol Bike Project, nebo projekt Kola pro Afriku, do něhož se mohou sami zapojit.
Žáci se zamyslí, jak by mohli sami pomoci ve svém okolí třeba nějakým podobným projektem, který právě viděli ve filmu. Zkusí tak navrhnout jedno nebo více řešení a krátce ho popsat (10 vět) s využitím podmiňovacího způsobu.
Angličtina | Sociální problematika, Mediální vzdělávání
Angličtina | Sociální problematika, Mediální vzdělávání
Jazykové oblasti: Vocabulary (hate speech, love/hate + ing)
Jazykové dovednosti: Listening, writing/speaking, reading
„Všichni muslimové jsou teroristi.“ „Homosexualita je nemoc.“ „Jsi ta nejdivnější holka z celé školy.“ „Všichni tě nenávidí.“ Běžné komenty, které se denně objevují na internetu, pronášejí skuteční lidé. Vědí ale, jak se cítí ti, na které míří? Spot Ve skutečném životě ukazuje, jak anonymní hlášky působí na lidi v realitě. Opravdu bychom něco podobného řekli tváří v tvář neznámému člověku na ulici? Neměla by pravidla slušného chování platit úplně stejně na internetu, jako v normálním životě?
Pošlete žákům pracovní list 1, do něhož žáci nejdříve uvedou, co mají rádi a co naopak ne (ať už jde o aktivity či věci). Následně vysvětlí pojmy aggressor a victim a dále zodpoví na základě svého uvážení na otázky týkající se hate speech:
TIP: Pokročilejší skupince je možné zadat i složitější práci s textem. Pošlete žákům vzdělávací materiál, v nemž vyhledají odpovědi na některé otázky (např. na otázku 2 najdou odpověď na stranaě 9-10, na otázku 4 na straně 38). Určitě ale žáky vybídněte, aby se nejdříve nad odpověďmi zamysleli sami.
Po filmu se žáci nejprve pokusí vyjádřit, co cítí. Svou reflexi napíší do pracovního listu 2. Následně žáci do stejného pracovního listu odpoví na otázky týkající se porozumění filmu:
Žáci napíší krátký text na téma How can we defend ourselves from hate speech? Nejdříve vymyslí a sepíší své vlastní návrhy. Poté si vyberou jednu ze sociálních sítí (Facebook, Instagram, Snapchat…) na stránkách No Hate kampaně a přečtou si doporučení, jak se před hate speech chránit u zvolené sociální sítě – procvičí si tak kromě jiného i práci s textem. Své původní návrhy mohou doplnit o tato doporučení.
Alternativně porovnají několik sociálních sítí a vyvodí, která z nich je z hlediska bezpečnosti nejlepší. Detailnější informace si mohou sami dohledat na internetu na webových stránkách v angličtině; použité zdroje uvedou ve své práci.
Veškeré audiovizuální lekce JSNS najdete v přehledu všech filmů a výukových materiálů – vyhledávat můžete podle témat, ale i věku a dalších kritérií.
Děkujeme vám všem, kteří prostřednictvím našeho portálu přinášíte do tříd důležitá a mnohdy opomíjená témata. Které lekce jsou mezi TOP10? Jaká témata jsou nejoblíbenější? A co dalšího chystáme? Přečtěte si vše o milionu přehrání v našem článku.
