Inspirujte se

Koronavirus a dezinformace

V jednom z Bulletinů jsme psali o tom, jak témata spojená s koronavirem zahltila média a přitáhla ke zprávám více diváků než obvykle. Nyní se podíváme blíže na dezinformace, které se v souvislosti s pandemií covid-19 aktuálně šíří. V článku najdete odkazy na konkrétní analýzy. 

Koronavirus a média

Pandemie COVID-19 je pro celou Evropu zcela nová zkušenost. Vlády v boji s ní přijímají opatření, která mají přímý dopad na naše každodenní životy a také na výkon ekonomiky. Počty nakažených i rozsah platných nařízení se velmi rychle mění. Pokud se v tom všem chceme orientovat, nemáme prakticky jinou možnost než přijímat a vyhodnocovat informace, které se k nám dostávají z médií. Ať už v podobě článků a analýz na zpravodajských webech, memech a grafech sdílenými na sociálních sítích nebo přímých přenosů tiskových konferencí vlády.

Náměty na psaní esejí

Je možné v záplavě informací rozlišit pravdu od lži? Jakou roli v pomyslném souboji lži s pravdou sehrávají média a sociální sítě? Tyto otázky se díky své aktuálnosti hodí jako téma pro esej, fejeton nebo úvahu.

Televizní vědomostní soutěž: Chcete být koncesionářem?

Potřebujeme média veřejné služby? Je na čase změnit jejich způsob financování? Abychom mohli o těchto tématech diskutovat, musíme mít nejprve jistotu, že my a naši studenti dobře rozumíme tomu, co to vlastně média veřejné služby jsou, jaká je jejich role v demokratické společnosti a v čem se liší od komerčních médií. 

Žáci v Ostravě zakládali zpravodajské weby

V jednom z přechozích bulletinů jsme doporučovali aktivitu, v níž studenti vytvářejí vlastní zpravodajské servery. Podívejte se, jaké online zprávy by umístili žáci druhého ročníku ostravského Gymnázia Hello. 

„Aktivita žáky moc bavila. Měli ale trochu zkreslené představy o financování takového projektu,“ uvedla vyučující Gabriela Juránková. 

Žáci v roli novinářů

Veronika Raubicová - Střední škola designu a umění, knižní kultury a ekonomiky Náhorní, Praha 

"Ráda bych se podělila o tip na aktivitu, ve které žáci hrají následující role: účastník události, svědek události, novinář, TV reportér, čtenář a divák. Žáci sledují, jak novinář a televizní reportér získávají a zpracovávají informace a zamýšlejí se také nad tím, jak mohou příjemci vnímat jimi vytvořená mediální sdělení. Cílem aktivity je, aby si žáci uvědomovali, že při zpracování informací může dojít ke zkreslením." 

Do moderní historie patří i téma hybridní války

Jitka Kodrová – Gymnázium profesora Jana Patočky, Praha

"K mediálnímu vzdělávání používám často materiály Jednoho světa na školách – nejen při výuce v hodinách českého jazyka, ale také při probírání témat z moderní historie v semináři. K vysvětlení současné ruské vojenské doktríny z roku 2014 a hybridní války pouštím studentům film Krym, návrat do vlasti, kde je možné vidět jak práci s informacemi v průběhu operace záboru Krymského poloostrova, tak i změnu rétoriky s odstupem jednoho roku, obojí z úst Vladimíra Putina.

Politici a cesta na pohřeb Nelsona Mandely

Jan Beránek - Gymnázium Evolution Jižní Město, Praha 

"Nabízím tip na aktivitu, která je pro studenty vděčná díky zábavnosti (či skandálnosti) mediálního sdělení, se kterým pracuje, zároveň ale vybízí k zamyšlení nad politickou kulturou, a především nad otázkou hranice mezi soukromým a veřejným prostorem v době všudypřítomných nahrávacích zařízení, kdy se cokoliv může okamžitě objevit na internetu…"