Metody reflexe emocí

ANOTACE: Žáci po promítnutí filmu pojmenují své pocity jedním slovem. Každý dostane prostor, slova zapisujeme na tabuli.  

DÉLKA: 5-15min. 

POSTUP: 

1. Vyzvěte žáky, aby postupně říkali jedno slovo, které nejlépe ilustruje jejich pocit, dojem nebo náladu z filmu.
2. Žáci odpovídají postupně a nejlépe popořadě, aby bylo přehledně vidět, kdo už mluvil.
3. Jednotlivá slova zapisujte na tabuli, ale nijak nekomentujte. Můžete každé slovo při zápisu zopakovat, aby bylo srozumitelné pro všechny.
4. V  případě, že někdo nechce odpovídat, vraťme se k němu na konci.
5. Žáci mohou opakovat stejná slova, pak zapisujte u daného slova čárky jako symbol pro opakování. Nicméně pobídněte je k  nové formulaci či pojmenování dalšího silného pocitu z filmu.
6. Poté, co všichni odpověděli, je můžete vyzvat k doplnění komentářů k uvedeným slovům. Můžete se také přímo zeptat na slova, která vás zaujala a která je dobré rozvést.

TIPY: 

• Pojmenovat jedním slovem svůj pocit nebo to, co nám po zhlédnutí filmu zůstalo v hlavě, většinou dokážou všichni. Výjimečně se stává, že žák jen zavrtí hlavou nebo řekne, že vůbec neví. V takovém případě na něj netlačte a respektujte jeho rozpoložení. Je ale možné se k němu vrátit ve chvíli, kdy už všichni promluvili, a dát mu dodatečně prostor k vyjádření. Většinou už je klidnější a odpoví.
• Pokud mají žáci problém s pojmenováním svých pocitů (zvláště na počátku práce s filmem), využijte PRACOVNÍ LIST 1 Co cítím?, kde jsou vyjmenovány různé emoce. Nechte žáky vybírat, případně doplnit, co podle nich chybí. Je také možné nechat v pracovním listu prostor pro vysvětlení. Žáci si tak lépe uvědomí, proč zvolili konkrétní emoci (dvě, tři – zadání může být libovolné).
• Pokud je formulování pocitů pro žáky obzvlášť obtížné, využijte PRACOVNÍ LIST 2 Reflexe pocitů, kde jsou pocity vyjádřeny pomocí grafiky.
• Netrvejte striktně na jednom slově, vždy nechte prostor k dovysvětlení.
• Pokud jsou žáci nesmělí, stydí se či se ještě neznají a mají obavy, je možné místo vyřčení jednoho slova nechat žáky napsat slovo na papírek a vhodit např. do klobouku, zaručíme určitou anonymitu a zároveň lze ukázat, že žádná z odpovědí není špatně.
• Nenuťte všechny žáky mluvit hned, v případě emočně silného filmu lze reagovat tichem
• Osvědčilo se reflexi zaznamenanou na tabuli vyfotit – v  případě, že vás tlačí čas a chcete se k filmu vrátit a navázat v příští hodině nebo pro další sdílení/porovnání.
• Pro reflexi lze použít také lepící papírky, nechat žáky zapisovat svá slova na papírky a seskupovat je např. podle podobnosti.
• Pokud jsou žáci již zkušenější, můžeme místo pocitu nechat žáky vyjádřit barvu/zvíře/věc/symbol, kterou v nich film vyvolal a poté je nechat vysvětlit proč.
• V případě online výuky volíme pro metodu chat nebo lépe např. Mentimeter.

Stáhnout PDF

Zavřít

ANOTACE: Metoda se využívá především při práci s textem, dá se však dobře využít i pro reflexi. Pracuje se znaménky plus (+), minus (-), vykřičník (!), otazník (?) a dobře slouží pro vedení strukturované diskuze. Je vhodné s ní navázat po metodě Jedno slovo. 

DÉLKA: 15-30min. (záleží na zvoleném postupu, počtu a zkušenostech žáků) 

POSTUP: 

1. Pokud s metodou začínáte, rozdejte žákům PRACOVNÍ LIST. Při opakování metody ho již potřebovat nebudou, zaznamenávají na papír nebo ústně.
2. Ke znaménku plus žáci uvádějí, co na filmu vnímají jako pozitivní (může se vztahovat např. k obsahu filmu – myšlence, poselství, scéně, nebo k formě filmu).
3. Ke znaménku minus naopak uvádějí, co vnímají jako negativní.
4. U vykřičníku je několik možností. Volte ideálně podle poselství filmu. Žáci mohou hovořit o tom, co pro ně bylo ve filmu nové, co považují za jeho nejsilnější část atp.
5. Otazník umožňuje klást otázky. Odpovědi pak lze poskytnout různými způsoby: společným hledáním, zadáním práce na příští hodinu, přímou odpovědí.
6. Následně postupně sdílejte, co si žáci zapsali k jednotlivým znaménkům. Nechte je diskutovat a vzájemně se doptávat. Nejprve prodiskutujte pozitivní momenty, poté negativní atd.
7. Závěry či komentáře nezapisujte. Věnujte se spíše usměrňování diskuze.

TIPY: 

• Není nutné nechat zaznamenávat všechny odpovědi žáky písemně (může to být časově náročné a utlumit energii), stejně tak v případě, že jsou žáci již zvyklí pracovat s touto metodou, volíme odpověď ústně (netrváme na zapisování).
• Nemusíme nutně využít všechna znaménka, lze pracovat jen s některými nebo jedním znaménkem.
• Osvědčilo se také pracovat touto metodou ve skupinách.
• I.N.S.E.R.T. je vhodné provést také v situaci, kdy máme do hodiny pozvaného hosta. Otázky na něj pak vyplývají přirozeně a odpadá stres, že se nikdo na nic nezeptá. Výpovědi k jednotlivým znaménkům si žáci mohou připravit písemně, ale stejně dobře to dokážou i ústně.

Stáhnout PDF

Zavřít

ANOTACE: Metoda umožňuje žákům prostřednictvím dopisu vyjádřit emoce po zhlédnutí filmu a sdílet své pocity. Aktivita podporuje rozvoj kritického myšlení a nabízí procvičení celé škály vztahů. Žáci píší o různých tématech, pro rozmanité adresáty, s rozličným záměrem a v různých formách. Aktivita je vhodná po projekci filmu a slouží jako reflexe.

DÉLKA: 20min. 

POSTUP: 

1. Žáci si sami zvolí následující detaily dopisu:
2. R. (Role) - Kdo přesně bude psát postavě z filmu (za koho bude žák psát)? Může to být kdokoliv z filmu i mimo něj, případně může žák psát sám za sebe.
3. A. (Adresát) - Komu bude žák psát? Nemusí se vždy jednat o hlavního protagonistu.
4. F. (Forma) - Jakou formu si žák zvolí? Dopis, email, výzvu, žádost atp.
5. T. (Téma) - Co chce žák postavě sdělit? Chce přesvědčit, inspirovat nebo třeba kritizovat?
6. Následně si žáci mohou dopisy vzájemně přečíst ve dvojicích nebo v malých skupinách. Některé dopisy lze na závěr přečíst před celou třídou.
7. Ptáme se žáků, proč si zvolili právě danou postavu, co je na ní zaujalo. Nikoho do čtení nenutíme. Jde o dobrovolnou aktivitu.

TIPY: 

• Dopisy můžeme ve třídě umístit na nástěnku nebo rozmístit po třídě a nechat proběhnout reflexi formou tiché galerie (žáci si čtou dopisy spolužáků). 
• Pokud se rozhodneme, že žáci napíšou celý dopis jako slohovou práci, necháme jim na zpracování delší čas. 

Stáhnout PDF

Zavřít

ANOTACE: Žáci si zapíší scény, které na ně nejvíc zapůsobily, a poté je prezentují, a to nejdříve v malých skupinách a následně – pokud chtějí – i před ostatními spolužáky.

DÉLKA: 15 min.

POSTUP:  

1. Žákům promítneme film. Následně jim rozdáme list papíru, kam si každý stručně (jednou až dvěma větami) zaznamená scénu, která ho nejvíce zaujala. Apelujeme na žáky, aby zapsali to, co je zaskočilo, co jimi otřáslo, co je překvapilo, co vyvolalo pozitivní či negativní emoce.
2. Poté rozdělíme žáky do čtyřčlenných skupin, kde prodiskutují své záznamy a zdůvodní si navzájem, proč vybrali právě danou scénu. Procházíme mezi skupinami a nasloucháme jejich diskusi. Nijak ji nekomentujeme. Pouze zjišťujeme, jak se v jednotlivých skupinách diskuse rozvíjí a nad jakými tématy. Vše následně využijeme při společné reflexi.

REFLEXE:
Necháme vybrané žáky (dobrovolníky) představit, co si poznamenali. Ptáme se: Jak na vás snímek (příp. ukázka) celkově působil? Čím vás scéna, kterou jste vybrali, nejvíce oslovila? Byly pro vás informace, které jste se dozvěděli, nové? Pokusíme se o celkové shrnutí.

Stáhnout PDF

Zavřít

ANOTACE: Aktivita umožňuje žákům anonymně vyjádřit své emoce po zhlédnutí filmu metodou volného psaní a seznámit se s pocity spolužáků.

DÉLKA: 15 min.

POSTUP:

1. Po projekci filmu rozdáme žákům lístečky a vyzveme je, aby anonymně popsali své bezprostřední dojmy. Využijeme metodu volného psaní: žáci mají omezenou dobu na to, aby popsali větami, slovy či jen heslovitě v bodech své pocity, myšlenky, názory – bez ohledu na pravopis, stylistiku apod. Necháme na vyjádření jen určitý čas (cca 1 minutu). Poté požádáme žáky, aby své lístečky s myšlenkami vhodili do připravené krabice.
2. Následně s krabicí obejdeme žáky, necháme každého vylosovat jeden lísteček a přečíst si myšlenku některého ze spolužáků. Pokud si někdo vylosuje svůj, vrátí jej a vybere jiný.
3. Vybídneme žáky, aby nám přečetli myšlenky, které považují za zajímavé. V tuto chvíli máme možnost podle reakcí žáků rozpoznat, co je ve filmu zaujalo a na co případně směřovat další diskuzi nebo aktivitu.
4. Diskutujeme nad obsahem jednotlivých lístečků.

Stáhnout PDF

Zavřít

ANOTACE: Žáci po promítnutí filmu vyberou ze seznamu jednu nebo více emocí, které po projekci cítí.

DÉLKA: 5–15 min.

POSTUP:

1. Vyzveme žáky, aby si z PRACOVNÍHO LISTU - seznamu emocí - vybrali jednu, dvě nebo více emocí (postojů, naladění), které po projekci cítí. 
2. Je možné využít i pravý sloupec, do kterého napíšou několika slovy důvod, proč konkrétní emoci vybrali.
3. Žáci také mohou případně doplnit, co podle nich na seznamu chybí.
4. Žáci sdílí, co vybrali, a vysvětlují proč.
5. Emoce můžeme zapisovat na tabuli. Pokud se opakují, zapisujeme u daného slova čárku jako symbol pro opakování. Nicméně je pobídneme k nové formulaci či pojmenování dalšího silného pocitu z filmu.
6. Poté, co všichni odpověděli, můžeme vyzvat žáky k doplnění komentářů. Můžeme se také přímo zeptat na slova, která nás zaujala a která je dobré rozvést.

TIPY: Pokud je formulování pocitů pro žáky obzvlášť obtížné, využijeme PRACOVNÍ LIST Reflexe pocitů, kde jsou pocity vyjádřeny pomocí grafiky. Nenutíme všechny žáky mluvit hned, v případě emočně silného filmu lze reagovat tichem. Pro reflexi lze použít také lepicí papírky, nechat na ně žáky zapisovat svá slova a seskupovat je např. podle podobnosti.

Stáhnout PDF

Zavřít

ANOTACE: Žáci po projekci ve skupinách připraví alespoň tři otázky k filmu. Odpovědi pak hledají společně v dalších hodinách nebo za domácí úkol.

DÉLKA: 20 min.

POSTUP:

1. Po projekci žáky rozdělíme do skupin po čtyřech až pěti. Jejich úkolem je na základě diskuze připravit alespoň tři otázky vztahující se k filmu, na které by rádi znali odpověď.
2. Následuje prezentace, při níž zástupce každé skupiny v kruhu představí připravené otázky a argumentuje, proč skupina vybrala právě tato témata.
3. Otázky zapisujeme na tabuli. Vznikne tak zásobník dotazů, díky němuž zjistíme, co z dané látky žáky nejvíce zajímá a na co bychom se měli v dalších hodinách zaměřit. Je možné, že se budou otázky skupin opakovat. Takové otázky spojíme po dohodě s žáky do jedné, tematicky společné.

REFLEXE: Na závěr shrneme výběr otázek a krátce diskutujeme o tom, proč si žáci vybrali právě tato témata. Ujistíme je, že odpovědi na jejich otázky budeme hledat v následujících hodinách věnovaných tématu.

TIPY:

• Aktivitu lze použít po projekci jakéhokoliv filmu. V další hodině na ni může navazovat diskuze s odborníkem na dané téma. Připravené otázky je možné dát hostu k dispozici předem, případně je mohou žáci při besedě sami pokládat.
• Pokud není možné pozvat hosta, mohou si žáci vybrat ze „zásobníku“ otázek jednu, kterou zpracují za domácí úkol. Vybraní žáci si následně připraví krátký referát, prezentaci, se kterou seznámí spolužáky.
• Žákům poskytneme podporu formou výběru vhodné literatury či dalších materiálů. Otázkám, které nebudou zodpovězeny, se věnujeme při společné diskuzi, kdy sami vysvětlíme danou problematiku. Vhodné je nabídnout žákům další materiály k samostudiu. Můžeme poskytnout i Informační texty k tématu, které jsou uvedeny u každé AV lekce.

Stáhnout PDF

Zavřít

ANOTACE: Aktivita vede žáky k tomu, aby se na situaci z filmu podívali z různých úhlů pohledu, využívá k tomu vizualizaci kostky.

DÉLKA: 20–30 min. 

POSTUP:

1. Ukážeme žákům hrací kostku a zeptáme se jich, co vidí. Odpověď bude pravděpodobně znít: Hrací kostku. Ptáme se dále: Co vidíte teď? Co přesně vidíte? apod. Kostkou otáčíme tak, aby žáci viděli předmět pokaždé z jiné strany, a žáci tak odpovídají: Vidíme dvojku. Vidíme šestku apod. Sdělíme jim, že stejný postup uplatníme při rozboru zhlédnutého filmu – půjde o analýzu z různých úhlů pohledu.
2. Žáky rozdělíme do skupin.
3. Každá skupina bude představovat jednu osobu z filmu, popřípadě můžeme doplnit postavu „z venku“, např. rodiče, sourozence, souseda, novináře, učitele, úředníka.
4. Nejprve žáci krátce diskutují o přidělené postavě a ujasňují si na ni názory.
5. Poté vyplní PRACOVNÍ LIST 1 (jednodušší variantu) nebo PRACOVNÍ LIST 2 (obtížnější variantu). Mají za úkol popsat svou postavu z šesti úhlů, stejně jako je stran kostky.
6. Na závěr mluvčí každé skupiny shrne a přednese vypracované úkoly.

REFLEXE: Vedle toho, co si žáci zapsali, reflektujeme a diskutujeme i samotný průběh aktivity. Směřujeme žáky k tomu, aby si uvědomili, že na každý problém (každé téma) se lze dívat z různých úhlů pohledu.

TIP:

• Žáky můžeme nechat kostku pro názornost fakticky vyrobit. Na začátku aktivity jim na tabuli nakreslíme schéma, podle kterého si papír vystřihnou a slepí.

Stáhnout PDF

Zavřít

ANOTACE: Metoda představuje vhodný způsob, jak přimět žáky vyjádřit emoce po filmu formou volného verše.

DÉLKA: 10–30 min.

POSTUP: 

1. Rozdáme žákům PRACOVNÍ LIST a vysvětlíme jim zadání.
2. Volbu prvního slova (podstatné jméno) můžeme nechat na žácích nebo ho zadáme sami. Další slova už doplňují žáci.
3. Vyzveme dobrovolníky k přečtení básničky před třídou.

TIPY:

• Pro pedagogy i žáky bývá překvapivé, že pomocí „pětilístku“ básničku napíšou skutečně všichni. Navíc jsou žáci většinou ochotni své dílo sdílet s celou třídou.
• Básničky se dají ve třídě vyvěsit formou tiché galerie, mohou být součástí žákova osobního portfolia nebo z nich na konci školního roku může vzniknout sborník.
• Pětilístek se dá použít také před filmem jako evokační metoda ke zvolenému tématu.

PŘÍKLAD:

svoboda

křehká životodárná

osvobozuje dává zavazuje

je nutné ji bránit

volnost

Stáhnout PDF

Zavřít