Jak se rodila výstava o Janu Zajícovi

„Doporučuji nebát se podobných příležitostí, využívat je a také je přímo vyhledávat. Dejte prostor kreativitě studentů, dokáží vytvářet i pozitivní hodnoty, ne jen různé rošťárny :-)

Přečtěte si, jak Tomáš Hlavsa se svými studenty ze šumperskéhoo gymnázia vytvořil výstavu o Janu Zajícovi.

S nápadem vytvořit putovní výstavu o Janu Zajícovi přišla ostravská společnost PANT v době, kdy jsem moc nevěděl, jak se taková výstava dělá. Měl jsem ale k dispozici šikovné a schopné studenty ze semináře moderních dějin šumperského gymnázia, kteří souhlasili, že „do toho“ půjdou. S odstupem času mohu říci, že práce na výstavě a webové stránce byla mimořádnou příležitostí nejen pro studenty ale i pro mne vyzkoušet si smysluplnou badatelskou práci většího rozsahu s praktickým vzdělávacím zaměřením. Málokterá školní aktivita studentů může mít podobný přesah - vždyť obě kopie výstavy od roku 2014 kolují po českých školách a stejně tak web nadále udržujeme plně funkční.

Moje role v celém procesu byla hlavně metodická a koordinační. Studentům jsem dal prostor pro jejich vlastní kreativitu, jejímž výsledkem byla řada nápadů, které šly nad rámec původního zadání. Rozvinula se například výborná spolupráce se studenty z VOŠ a SPŠ Šumperk, což je škola, kterou Jan Zajíc navštěvoval. Naši studenti se věnovali badatelské práci a putovní výstavě, studenti z VOŠ a SPS vytvořili web výstavy (ten byl mimochodem rovněž nápadem studentů). Studenti také vymysleli dramatizaci Janových básní a pořízení zvukové nahrávky. Část poezie Jana Zajíce si tak může návštěvník webu pustit a poslechnout.

Po pěti měsících vznikla výstava, ve které se studenti pokusili Zajícův příběh srozumitelně představit svým vrstevníkům – vykresluje rodinné zázemí, nabízí část jeho básnické tvorby, zabývá se činem samotným, cituje dopisy na rozloučenou, zrcadlí atmosféru pohřbu a sleduje mediální odezvu na Janův čin. Opomenuty nejsou informace o následcích pro celou rodinu i o tom, jak se Janova památka připomíná v současné době. Premiérové uvedení výstavy se uskutečnilo v únoru 2014 v prostorách Karolina Univerzity Karlovy.

Hlavní motivací pro studenty bylo to, že se příběh vztahuje k našemu regionu. Roli hrála Janova věková blízkost – studenti chtěli pochopit, proč někdo v jejich věku udělal něco tak fatálního. A důležitým faktorem byla samozřejmě i představa, že to, co vybádají a zpracují, uvidí tisíce dalších žáků.

Díky práci na výstavě si studenti vyzkoušeli řadu aktivit, např.: vyhledávání, analyzování a interpretaci různých pramenů; vedení rozhovorů s pamětníky; vyjednávání s institucemi ohledně autorských práv; vystoupení v médiích; přípravu výstavy v muzeu; organizaci slavnostní vernisáže; dodržování termínů; týmovou spolupráci; tvorbu didaktických materiálů...

Jsem velmi rád, že jsme se do tvorby výstavy pustili – a to i přes to, že jsme na počátku moc nevěděli, jak složitý proces nás čeká a kolik energie si vyžádá. Výsledek byl ale tou nejlepší odměnou, stejně jako veřejné uznání a možnost opakovaně výstavu prezentovat. Nejen, že jsme dopodrobna prozkoumali životní příběh Jana Zajíce a objevili řadu odborných detailů a souvislostí, ale naučili jsme se pracovat na větším badatelském projektu se vší zodpovědností vůči všem zaangažovaným lidem i institucím. Byla to pro všechny vynikající zkušenost.

Doporučuji nebát se podobných příležitostí, využívat je a také je přímo vyhledávat. Dejte prostor kreativitě studentů, dokáží vytvářet i pozitivní hodnoty, ne jen různé rošťárny :-) Nutným předpokladem je podpora vedení školy a ochota učitele investovat něco navíc nad rámec běžných povinností. Studenti to oceňují a výsledky mohou být vynikající.

Tomáš Hlavsa, Gymnázium Šumperk

Slavíme milion přehrání lekcí

 

Přečtěte si více
 

Děkujeme vám všem, kteří prostřednictvím našeho portálu přinášíte do tříd důležitá a mnohdy opomíjená témata. Které lekce jsou mezi TOP10? Jaká témata jsou nejoblíbenější? A co dalšího chystáme? Přečtěte si vše o milionu přehrání v našem článku.