Příběhy pamětníků ve výuce 50. let

S konkrétními příběhy a portréty politických vězňů se mi osvědčilo pracovat hned poté, co v hodinách probereme témata týkající se počátků komunistického režimu v Československu (charakteristika totalitních režimů, únorový převrat, perzekuce, bipolární rozdělení světa…). Dlouhodobě využívám portréty pamětníků, které vydaly Příběhy bezpráví, ale samozřejmě jde pracovat i s jakýmikoliv dalšími portréty pamětníků.* 

K rozborům jednotlivých příběhů se nejlépe hodí práce ve skupinách po čtyřech až pěti lidech. Každá skupina dostane alespoň pět různých příběhů pamětníků (listů) a postupně k nim dostává úkoly, které písemně zpracovává.

1. Nejdříve každá skupina vybírá příběh, který ji nejvíce zaujal. Zástupce každé skupiny pak vybraný osud stručně převypráví a vysvětlí, proč ho vybrali.
2. V dalším kroku pak skupina hledá to, co jednotlivé osobnosti spojuje (např. touha po svobodě, pronásledování za nacistů i komunistů, příslušnost k určité společenské skupině). Na základě těchto podobností k sobě příběhy přiřadí a vysvětlují, proč byli tito lidé pro komunistický režim nepřijatelní a nebezpeční. (Pokud jsou k příběhu k dispozici další materiály, např. soudní protokoly, dopisy, mohou je doplnit k vyprávění a vše si stručně zaznamenat do sešitu.)
3. V závěru hodiny žáci ještě doplňují podobné příběhy, které znají z vyprávění rodičů či jiného zdroje. 

Celkově vnímám jako velmi důležité, že  se nebavíme pouze o anonymním davu, ale zpracováváme takto osudy konkrétních lidí. Žákům také kladu doplňující otázky, např. co vás nejvíce překvapilo nebo zaujalo? Diskuze bývá velmi živá, protože pro většinu jsou nepochopitelné drakonické tresty za legitimní projevy odporu proti nesvobodnému režimu. Zajímavé také bývá zamyšlení nad otázkou, jak bychom se zachovali my? Dokázali bychom vzdorovat?

Tímto způsobem pracuji se třídami druhých ročníků. Událostem po druhé světové válce věnujeme jedno pololetí a v hodinách věnovaných normalizaci se pak často k příběhům vracíme – je zajímavé hledat podobnosti a rozdíly v osudech těch, kteří byli postiženi komunistickým režimem.

Kromě učebnice pak využívám například pracovní listy a prezentace z portálu moderni-dejiny.cz (např. Rok po roce), krátká videa ze série Slavné dny na stream.cz, úryvky z Rudého práva nebo pasáže z Pamětí Václava Černého nebo díla Jana Zábrany.

Milan Ryjáček, Obchodní akademie a Střední odborná škola cestovního ruchu Choceň

* Příběhy například najdete v Mapě Příběhů bezpráví nebo v publikacích Příběhy vzdoru a Z vězeňských spisů, které si můžete objednat na portále JSNS.CZ.