Květnové povstání

Anotace:

Aktivita má za cíl připomenout smysl a význam českého Květnového povstání v roce 1945. Je zaměřená na rekonstrukci pocitů, postojů a činů obyvatel protektorátu v posledních dnech války, ale také na reflexi významu květnového boje v ulicích českých měst psanou s odstupem přímým účastníkem dramatických událostí. Pro žáky je připraven pracovní list s několika rozličnými úkoly, které vycházejí z interpretace dobového pramene a tematicky rozřazených pasáží vzpomínek pamětníka Františka Schwarzenberga.  

Doporučený věk: 14+

Pomůcky:

• PRACOVNÍ LIST 
• PRAMEN
• MATERIÁL

Úkoly:

1. V úvodu hodiny rozdělte třídu do šesti skupin (možné jsou i dvojice). Nejdříve veďte žáky jednoduchými otázkami k tomu, aby se pokusili rekonstruovat emoce obyvatel protektorátu na začátku května 1945.

2. Rozdejte do skupin PRACOVNÍ LIST s připravenými otázkami a nechte je vypracovat první úkol. Žádoucí je společné přemýšlení ve skupině (dvojici). Žáci zapisují nejdříve pocity (strach, úzkost, zoufalství, únava, apatie, naděje na blížící se konec války, hněv vůči okupantům, rostoucí nenávist, touha po odplatě atd.), poté konkrétní postoje, které je napadají (snaha dožít se konce války, zbytečně neriskovat, schovat se, připravit se na boj s nacisty aj.).

3. Až budou mít odpovědi zapsané, rozdejte do skupin PRAMEN (dobový leták). Úkolem žáků je si pečlivě pročíst obě strany dokumentu, do PRACOVNÍHO LISTU doplnit nově získané informace a odpovědět na otázky vztahující se přímo k smyslu a formě pramene samotného.

4. Poté vyzvěte studenty, aby vám postupně sdělovali zapsané pocity / konkrétní postoje a vše zapisujte na tabuli. Vytvoří se tak ideální plocha pro debatu o atmosféře na konci války a přemýšlení o tom, zda bylo nutné připravovat (vyvolat) povstání proti okupantům a co od něj mohli lidé očekávat.

5. Nakonec budou žáci pracovat s MATERIÁLEM. Rozdejte do skupin (dvojic) předem rozstříhané texty (každá skupina dostane jiný). Žáci si přečtou přidělenou pasáž z reflexe účastníka povstání a pak společně ve skupině formulují základní myšlenky a postřehy, které zapisují podle jednoduchého klíče (zda uvedenou skutečnost již znají, nebo je pro ně nová) do druhé části PRACOVNÍHO LISTU. Poté se zaměří na to, jaké konkrétní tvrzení (zažitý mýtus) autor vyvrací a o co svůj opačný názor opírá. Pročtení a zpracování všech úkolů k textům může být časově náročné, na žáky nespěchejte.

6. V závěru hodiny si každá skupina vybere svého mluvčího. Ti se postupně s ostatními podělí o věcné historické informace vztahující se k povstání – nejdříve budou sdělovat ty, které jim byly známé, pak přejdou k těm novým, neznámým. Po představení jednotlivých dějů a událostí přejděte k diskusi týkající se hodnocení významu a smyslu povstání pro naše dějiny. Ptejte se např.: Kdo v minulosti (především za komunismu) události květnového povstání a jejich význam překrucoval či záměrně zkresloval? Jak a proč tak činil? Sledoval tím nějaké cíle?