Za pomoci vybraných filmů - Právě se vracím z Hradu, Jan Masaryk a třetí republika, Ztráta paměti - Žalář je čest, ne ponížení..., Případ dr. Horáková a Bez milosti - otevřete téma únoru 1948 ve výuce. Napomohou vám i vybrané aktivity, materiály a doprovodné odkazy.
Informační text historika Petra Blažka k filmu Právě se vracím z Hradu popisuje nejen průběh přímo únorových událostí, ale vysvětluje také cestu, která k nim vedla. V závěru pracuje s reflexí minulosti v podání současné KSČM či současného Ruska.
Přečtěte si text.
Karel Strachota / Česká republika / 2018 / 8 min.
Obrazová esej Karla Strachoty sestavená z archivních filmových záběrů a novinových titulků přináší v minimalistické zkratce svědectví o tom, jakým způsobem přišli občané Československa na několik desítek let o demokracii.
V aktivitě žáci pracují s předvolebními materiály KSČ z roku 1946, kdy proběhly na dlouhou dobu poslední svobodné parlamentní volby. Vyhledávají v nich pasáže, které se posléze ukázaly jako lživé nebo sporné a diskutují o nich.
Česká republika / 2018 / 26 min.
Sestřihem dvoudílného dokumentu Jan Masaryk: Život a Jan Masaryk: Smrt vznikla kratší verze, která se přímo soustředí na úlohu tehdejšího ministra zahraniční v poválečném Československu. Jednou z otázek dokumentu je, proč během osudových událostí února 1948 nepodal s ostatními nekomunistickými poslanci demisi. A jak to vlastně bylo s jeho tragickou smrtí...?
Článek z revue Paměť a dějiny obsahuje unikátní svědectví o jednom z posledních veřejných vystoupení Jana Masaryka v deníku Františka Masaříka. Jak vzpomínal na Masarykův projev z 4. března 1948, pouhých šest dní před jeho smrtí?
Informační textInformační text k filmu Ztráta paměti - Žalář je čest, ne ponížení... reflektuje téma politických procesů v komunistickém Československu. Zabývá se vězněním žen, vztahem této problematiky k Všeobecné deklaraci lidských práv i otázkou potrestání viníků.
Text si můžete přečíst zde.
Milan Maryška / Česká republika / 2000 / 60 min.
Dokument Milana Maryšky je věnován osudům politických vězňů v komunistickém Československu. Představuje velké politické procesy - např. s Miladou Horákovou či Rudolfem Slánským. Vystupují v něm ale i méně známé osobnosti, které podávají osobní svědectví o praktikách vyšetřovatelů i každodenním životě za mřížemi.
Po zhlédnutí filmu Ztráta paměti - Žalář je čest, ne ponížení... žáci napíší úvahu či esej na téma "Můj jeden den v komunistickém lágru". Mohou využít informace z dokumentu, ale také si další dohledat. Co se podle vašich žáků honilo politickým vězňům každý den hlavou?
Jan Mudra / Česká republika / 1990 / 55 min.
Dokument Jana Mudry mapuje jeden z nejznámějších politických monstrprocesů v Československu. Snaží se ale také odpovědět na otázku, kdo vlastně byla Milada Horáková - využívá k tomu dobové archivy i vzpomínky pamětníků, např. dcery a sestry Milady Horákové.
Pokud nemáte čas na celý film, podívejte se na krátký videomedailonek, který představuje osobnost Milady Horákové.
Během procesu psali českoslovenští občané mnoho rezolucí. S nimi a s článkem z Rudého práva také žáci v aktivitě pracují a analyzují komunistickou propagandu. Pokud nemáte dostatek času, můžete v hodině pracovat jen s rezolucemi, nebo novinovým článkem.
Kristina Vlachová, Marie Šandová / Česká republika / 1998 / 52 min.
Poprava generála Heliodora Píky po vykonstruovaném politickém procesu je nejvýraznějším projevem radikálních armádních čistek 50. let. Kudy vedla cesta od sovětských vyznamenání na šibenici?
Aktivita: Rehabilitace Heliodora PíkyZaměřte se s žáky na příkladu Heliodora Píky na téma soudních rehabilitací. Aktivita se zabývá i otázkou hledání viníků této justiční vraždy a jejich potrestání či nepotrestání.
Poslechněte si audiozáznam znění posledního dopisu, který napsal generál Heliodor Píka v předvečer své popravy.
Děkujeme vám všem, kteří prostřednictvím našeho portálu přinášíte do tříd důležitá a mnohdy opomíjená témata. Které lekce jsou mezi TOP10? Jaká témata jsou nejoblíbenější? A co dalšího chystáme? Přečtěte si vše o milionu přehrání v našem článku.
