2. Zpravodajský DJ
Žádné zprávy nemohou nikdy zachytit všechny události, které se ten den staly. Kdo rozhoduje o tom, co se do médií dostane? V této kapitole přibližujeme, jak vznikají zprávy.
Žádné zprávy nemohou nikdy zachytit všechny události, které se ten den staly. Kdo rozhoduje o tom, co se do médií dostane? V této kapitole přibližujeme, jak vznikají zprávy.
Mediální sdělení není „přirozené“, i když působí „skutečně“. Ať už sledujeme večerní televizní zpravodajství, čteme noviny, míjíme na ulici billboard nebo si prohlížíme leták volební kampaně, vždy jde o mediální sdělení, které bylo vytvořeno konkrétním člověkem (nebo pravděpodobně několika). Přípravu mediálního materiálu lze přirovnat ke stavbě domu: nejprve se navrhne, pak se shromáždí stavební materiál a na konečné stavbě se pak podílejí lidé znalí daného řemesla.
Další zásadní moment spojený s procesem tvorby mediálního sdělení je výběr. Podobně jako se z filmu některé scény vystřihnou, aniž se tím nutně změní význam sdělení, vybírají se i zprávy, které se zařadí do novin či televizních zpráv. Výběr je výsledkem rozhodnutí novinářského týmu daného média. Jako čtenář či divák sice nevím, proč byla zvolena právě taková skladba zpráv, měl by být ale zachován princip, že média ctí fakta, nic záměrně nezamlčují a nemanipulují.
Soubor kritérií, podle kterých se zpravodajské redakce rozhodují při výběru událostí do zpravodajství a při jejich zpravodajském zpracování, se nazývá zpravodajské hodnoty. Ty dávají prioritu zprávám s následujícími vlastnostmi:
Pro posouzení důvěryhodnosti mediálních sdělení si odpovězte na otázky: KDO? CO? JAK? KOMU? PROČ? (podrobněji v kapitole Metodická koncepce – 5 klíčových otázek). Podívejte se, jak to funguje, na konkrétních příkladech analýz: www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/bulletin-medialni-vzdelavani/analyza
Šestice žáků si rozebere následující role: účastník události, svědek události, novinář, TV reportér, čtenář a divák. Ostatní spolužáci pozorují, jak novinář a televizní reportér získávají, zpracovávají a poté prezentují informace, a následně to, jak je čtenář a divák interpretují.
Početná skupina mladých imigrantů přepadla na portugalské pláži Carcavelos relaxující turisty i domácí obyvatele, zbila je a okradla. Takto alespoň příběh vyprávěla média. Film Plážová bouře jako žádná jiná ale ukazuje, že to bylo trochu jinak. V aktivitě Svět ve 22 minutách se žáci vžijí do role redaktorů, kteří musejí v časovém stresu vybrat zprávy do televizního večerního vysílání. Uvědomí si tak selektivitu TV zpravodajství a faktory ovlivňující výběr zpráv. V aktivitě Co se stalo na pláži Carcavelos žáci přemýšlejí o objektivitě zpráv a důležitosti ověřování zdrojů.
Žáci se ocitnou v roli zřizovatelů zpravodajského webu, který si zakládá na své nezávislosti. Ve skupinkách se zamýšlejí nad tím, jaký obsah by jejich web nabízel, jak by informoval o redakčním týmu a o vlastnících, jak by byl financován apod. Poté přesuneme pozornost k fungování hojně sledovaného alternativního zpravodajského webu v České republice, který sám sebe prezentuje sloganem „Nikdo nám nediktuje, o čem smíme psát.“
Potřebujeme média veřejné služby? Je na čase změnit jejich způsob financování? Seznamte žáky hravou formou s tím, co to vlastně média veřejné služby jsou, jaká je jejich role v demokratické společnosti a v čem se liší od komerčních médií.
Česká tisková kancelář (www.ctk.cz)
Syndikát novinářů (www.syndikat-novinaru-cz.) je dobrovolné profesní družení novinářů. Členové jsou povinni při své práci ctít etický kodex Syndikátu novinářů, který je zveřejněn na webu Syndikátu.
Děkujeme vám všem, kteří prostřednictvím našeho portálu přinášíte do tříd důležitá a mnohdy opomíjená témata. Které lekce jsou mezi TOP10? Jaká témata jsou nejoblíbenější? A co dalšího chystáme? Přečtěte si vše o milionu přehrání v našem článku.