Největší počet hlasů získala mezi středoškolskými studenty koalice SPOLU (15,17 %), za ní následovala koalice PŘÍSAHA a MOTORISTÉ (14,20 %). Na třetím místě se umístila Česká pirátská strana (11,61 %). Další strany, které dosáhly pětiprocentní hranice, jsou: Starostové a osobnosti pro Evropu, ANO LEPŠÍ EU S MIMOZEMŠŤANY (zastavíme drahotu a válku), LEPŠÍ ŽIVOT PRO LIDI a ANO 2011.

KOMPLETNÍ VÝSLEDKY

„Pořadí na prvních místech právě proběhlých Studentských voleb je velmi těsné. Vítězství SPOLU odpovídá politickým preferencím mladých lidí z průzkumu postojů středoškoláků realizovaného JSNS na konci roku 2023, pokud sečteme tehdejší preference ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Ve stejném průzkumu uvedlo 40 % dotazovaných, že si nedovedou vybrat žádnou stranu. Dá se předpokládat, že řada z nich dala svůj hlas nově vzniklé koalici Přísaha a Motoristé, která je na druhém místě studentského hlasování. Zřejmě je zaujal styl, jakým vystupuje Filip Turek a jeho masivní přítomnost v prostředí sociálních sítí. Některým studentům budou blízká i jím nabízená jednoduchá řešení, bez ohledu na to, jsou-li reálná, a také jeho vymezování se vůči systému.

Česká pirátská strana, která vyhrála většinu předchozích Studentských voleb, je nyní třetí. Jedním z důvodů horšího výsledku může být, že účastí ve vládě přestává být vnímána jako protestní strana. Nejsilnější opoziční strana ANO ve Studentských volbách dlouhodobě nedosahuje dobrých výsledků. Platí to i pro volby letošní, v nichž ANO těsně přesáhlo hranici 5 %.

Tradičně velký rozdíl vidíme ve výsledcích podle typu škol a regionů. Například na gymnáziích získalo SPOLU 21,88 % hlasů, ale jen 4,2 % na učilištích. Přísaha a Motoristé naopak na učilištích dostala 19,11 % hlasů. V Praze volilo SPOLU 22,5 % studentů, Přísaha a Motoristé dostala v hlavním městě o polovinu méně (10,8 %),“ komentuje výsledky voleb Karel Strachota, ředitel Jednoho světa na školách.

Jak volby probíhaly 

Možnost volit měli studenti starší 15 let ze škol, které se do Studentských voleb zapojily. Vlastní volby na školách probíhaly obdobným způsobem jako volby skutečné: zapojené školy obdržely materiály potřebné k uskutečnění voleb, jako jsou hlasovací lístky, pokyny pro voliče a volební komisi, brožuru s informacemi k volbám a EU a další. Studenti sestavili volební komise a připravili volební místnosti s urnou a plentou, za níž voliči zaškrtávali na hlasovacích lístcích jednotlivé politické strany, hnutí nebo koalice, které v reálných volbách kandidují. Vše probíhalo pod vedením pedagoga. Ten po skončení voleb odeslal prostřednictvím zabezpečeného webového rozhraní výsledky za školu k celkovému zpracování. To zajišťovala výzkumná agentura Kantar. Na přípravu, průběh a zveřejnění výsledků nemá vliv žádný politický subjekt. 

Význam a cíle Studentských voleb 

Cílem Studentských voleb je přiblížit středoškolákům základní demokratické principy, seznámit je s volebním systém České republiky, vést mladé lidi k aktivnímu a zodpovědnému občanství a zvyšovat tak účast prvovoličů a mladých lidí v řádných volbách. Jde tedy především o vzdělávací projekt, který ale zároveň poskytuje specifickou výpověď o nejmladší generaci, o jejích názorech a postojích.  

 

Studentské volby do Evropského parlamentu jsou spolufinancované EU.