Na tyto a další otázky jsme hledali odpověď v listopadu, kdy proběhlo ve spolupráci s agenturou Median, s.r.o. pravidelné celorepublikové šetření mezi středoškoláky. Výzkum zjišťoval hodnoty a postoje studentů na různých typech středních škol (gymnázia, SOŠ, SOU). Jedná se již o šesté, opakované šetření, které přináší také srovnání s výsledky z předešlých let (2009, 2012, 2014, 2017 a 2020).

V 10 tematických okruzích jsme se mladých lidí ptali na to, co vnímají jako největší problémy ve svém okolí i ve světě, odkud o nich čerpají informace a jestli chtějí přispět k jejich řešení. Zajímalo nás, jaké jsou jejich znalosti o domácích dějinách, zda se občansky angažují, a jaké jsou nejčastější prostředky jejich komunikace.

Závěrečná zpráva v PDF

• Mezi českými středoškoláky se oproti minulosti zhoršilo hodnocení školy, kde studují. Jako nejčastější důvod nespokojenosti se školou uvádí studenti středních škol pocit, že se učí něco, co poté nevyužijí v reálném životě (56 %). Na otázku, co by měla škola naučit, nejčastěji uvádí finanční gramotnost.
• Mezi největší problémy obce či města, kde bydlí, řadí středoškoláci nejčastěji drogy (32 %), bezdomovectví (29 %), soužití s romskou menšinou (28 %) nebo dopravní situaci (26 %).
• Za největší problémy České republiky považují studenti zadluženost ČR (46 %), ekonomickou situaci (36 %), nekvalitní školství a vzdělávání (35 %) a rasismus (30 %). K nejvýraznějšímu posunu došlo v hodnocení politické reprezentace, v r. 2020 ji vnímalo jako problematickou 61 % studentů, aktuálně 29 %.
• Klesá spokojenost s vlastním životem z 56 % v roce 2020 na 42 % v roce 2023. Mezi studenty převládá skepse ohledně možnosti ovlivnit řešení problémů v obci, kde bydlí, či v ČR. Pouze 15 % dotázaných si myslí, že na tato řešení mohou mít nějaký vliv. Jen desetina se aktivně angažuje při hledání řešení problémů.
• U mladých lidí znovu narostla podpora členství v EU, nyní ji kladně hodnotí 79 % středoškoláků. Ještě vyšší podporu má mezi studenty členství v Severoatlantické alianci, s členstvím souhlasí 84 % respondentů.
• Většina studentů (61 %) pokládá válku v Ukrajině za hrozbu pro celosvětovou mírovou situaci. Polovina studentů středních škol považuje současnou pomoc naší republiky Ukrajině za přiměřenou.
• Co se týče důvěry médiím, je veřejnoprávní televize mezi studenty nejdůvěryhodnějším zdrojem zpravodajství. Pouze 45 % se domnívá, že má dostatek informací o aktuálních společenských a politických tématech. Jde o pokles oproti roku 2020, kdy informovanost udávalo 55 %.
• 67 % studentů nejčastěji čerpá informace ze sociálních sítí, pouze 17 % uvádí jako hlavní zdroj informací školní výuku. Z každodenního užívání aplikací ke komunikaci je v současnosti nejvíce frekventovaný Instagram, který používá často 86 % studentů. Oproti minulému šetření stoupl podíl těch, kteří používají sociální sítě během vyučování (33 % oproti 17 %).
• Více než polovina (52 %) deklaruje, že „demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády“. Současná generace studentů nahlíží na období socialismu daleko kritičtěji než jejich vrstevníci v minulosti, za horší než nynější dobu ho považuje 75 % studentů.
• Dvě pětiny středoškoláků neví, koho by volili a nedokáží si vybrat stranu. Oproti minulému šetření ztratila velkou podporu TOP 09, STAN a Piráti a naopak přibylo potencionálních voličů ANO a ODS.
• Naprostá většina studentů má již zkušenost s některým z nástrojů umělé inteligence, pouze 14 % nemá žádnou zkušenost. Co se týká využití AI ve výuce, 70 % studentů ji považuje za přínosnou. Pouze 12 % deklaruje, že se AI již ve výuce aplikuje. Téměř polovina se přiklání k názoru, že by AI mohla nahradit některé části výuky. Studenti jsou rovnoměrně rozděleni v hodnocení, zda používání AI povede ke hloupnutí lidí.

Partneři průzkumu