Tajemná smrt Jana Masaryka

Anotace:

Československý ministr zahraničí, zkušený a populární politik, byl 10. března 1948 ráno nalezen mrtev pod okny svého bytu na nádvoří úřadu v Černínském paláci v Praze. Jeho smrt byla pro tehdejší československou veřejnost šokující ranou, mnozí lidé ji považovali za symbolický a definitivní konec demokracie v naší zemi. Úkoly pro žáky jsou záměrně koncipovány tak, aby se postupně při studiu různých pramenů propracovávali od pocitů či domněnek k rozpoznání konkrétní historické události a to v nich vyprovokovalo touhu po historickém poznání.

Doporučený věk: 14+

Pomůcky:

• PRAMEN I
• PRAMEN II
• PRAMEN III
• PRACOVNÍ LIST

Úkoly:

1. Rozdělte žáky do dvojic či menších skupin. Před rozdáním podkladů je na téma aktivity nepřipravujte! Práce je založena na momentu překvapení, záměrném provokování představivosti žáků, postupném nalézání konkrétních stop jedinečné historické události, rozkrývání historických souvislostí a zasazení zjištěných skutečností do dobových souvislostí.

2. Do dvojic či skupin rozdejte nejdříve PRAMEN I a PRACOVNÍ LIST a oznamte jim, že budou pátrat s pomocí několika materiálů po konkrétní historické události našich novodobých dějin. Vyzvěte je, aby si jej pečlivě prohlédli a zapisovali své postřehy, pocity či dojmy do pracovního listu. Nechejte jim na práci několik minut. Budou zřejmě tipovat různé smutné události (přijetí mnichovské dohody, začátek okupace, vypuknutí války, okupaci 1968 atd. / úmrtí TGM, Jana Masaryka, Edvarda Beneše, Stalina atd.).

3. Až bude mít většina třídy hotovo, rozdejte PRAMEN II a opět nechte žáky několik minut analyzovat snímek a zapisovat odpovědi do další části PRACOVNÍHO LISTU.

4. Jako poslední rozdejte PRAMEN III a opět ponechte dostatek času na zapsání zjištěných skutečností do PRACOVNÍHO LISTU. V něm žáci pomocí nových textových pramenů událost detailněji popíší (přesná datace, průběh a časování jednotlivých událostí, atmosféra, reakce lidí, emoce).

5. V této fázi žáky vyzvěte, aby si každá dvojice či skupina vybrala svého mluvčího. Ti budou sdílet postřehy svých skupin, vy moderujte diskusi a zásadní zjištění zapisujte na tabuli.

6. Vypátrání základních informací povede žáky ve skupinách ke kladení otázek. To je vyvrcholení celé aktivity, neboť vymyslet smysluplné dotazy není jednoduché a zpravidla je tato činnost na učiteli, a nikoli žácích. Vybídněte žáky, aby se snažili zformulovat, co se chtějí o události (jejích příčinách, průběhu a důsledcích) ještě dozvědět. Otázky zapisují do PRACOVNÍHO LISTU. Otázky mohou znít např.: Proč vyvolala smrt Jana Masaryka takový smutek? Jak ministr Masaryk zemřel? Proč zemřel? Proč byly ulice plné? Proč šel průvod městem? Souvisí jeho smrt nějak s komunisty?

7. Na závěr si jednotlivé skupiny prohodí napsané otázky, které navrhly. Každá skupina potom hledá odpovědi na ty otázky, které při výměně získala. Žáci se během práce mohou ptát učitele, diskutovat mezi sebou nebo hledat informace v učebnicích a na internetu.