Rozumí žáci tomu, jak fungují média? Orientují se v české mediální krajině? Dovedou rozpoznat u mediálních sdělení, se kterými přicházejí do styku, jejich hlavní komunikační záměr a posoudit jejich důvěryhodnost? A umí to jejich rodiče a prarodiče? Závěr roku přinesl tři výzkumy mediální gramotnosti, které dávají na tyto otázky částečně odpověď.
Jeden svět na školách představil v září výsledky výzkumu Mediální gramotnost středoškoláků a jejich postoje k médiím, sběr dat zpracovala agentura Median. Středoškoláci nedokázali správně vyřešit více než polovinu úloh, ukázalo se, že je pro ně náročné analyzovat konkrétní mediální sdělení a že mají také nízké povědomí o mediální legislativě nebo o vlastnících soukromých médií.
V listopadu 2018 publikovala tematickou zprávu o Mediální výchově na základních a středních školách Česká školní inspekce. Součástí byly výsledky testu mediální gramotnosti, ani v tomto testu žáci nedokázali úspěšně vyřešit více než polovinu úloh (žáci SŠ správně vyřešili 50 % úloh, žáci ZŠ 43 %). Žáci si poradili o něco lépe se znalostními úlohami než s úlohami, při nichž měli uplatňovat kriticko-analytické dovednosti.
V listopadu 2018 představila výsledky výzkumu mediální gramotnosti dospělých Česká televize, která si jej objednala u agentury STEM/MARK. Průměrná naměřená úroveň mediální gramotnosti v ČR je na hodnotě 39 bodů ze 100. Vyšší míry mediální gramotnosti dosahují podle výzkumu muži, lidé ve věku 30-44 let a lidé s vysokoškolským vzděláním.
Představené výzkumy vznikaly nezávisle na sobě, každý operoval s jiným počtem úloh, které se částečně překrývaly a částečně odlišovaly. O to významnější je, že se všechny shodují na tom, že:
Mediální gramotnost byla po publikaci výzkumů ČŠI a STEM/MARKu hlavním tématem pořadu 90′ na ČT24, vyjadřoval se k ní ministr školství, Robert Plaga, i další hosté. Poslechněte si je.
